Kliknutím zvětšíte
Chrudimský fotbalový klub letos vstoupí do své čtvrté sezony ve druhé nejvyšší soutěži. I když v naprosto diametrálně rozdílném složení než před lety. Dříve se mohl místní klub spolehnout na řadu odchovanců, kteří si soutěž vykopali a následně i udrželi. To však je hudba minulosti. Tým se aktuálně spoléhá na hostování a levné nákupy. To však je realita, kterou musí chápat a přijmout jak fanoušci, tak i vedení.
"Je pravda, že když jsme to před lety vykopali, většina kluků zde byla místních a pochopitelně jsme mezi sebou měli silné pouto. Časem však někteří kluci skončili kvůli práci, rodině či věku a jiní zase odešli hrát jinam. Tak to prostě ve fotbale bývá. Bylo by hezké si myslet, že se dá hrát druhá liga pouze s vlastními odchovanci, tak to ale bohužel v klubu, jako je Chrudim, nefunguje," říká pro Deník kapitán MFK Chrudim, Ondřej Kesner.
Jak s odstupem času hodnotíte minulou sezonu?
Samozřejmě to nejde hodnotit jinak než úspěšně. Po prvním půlroku, který se nám vůbec nepovedl, už moc lidí v záchranu nevěřilo. V zimě však přišla trenérská změna, podařilo se tým znovu nastartovat, a nakonec z toho bylo hezké desáté místo v tabulce. Od prvních dnů zimní přípravy jsme byli všichni nastavení na to, že se zachráníme. Jiná možnost neexistovala.
Co se vlastně tak radikálně změnilo?
Jak už jsem zmínil, přišel nový trenér a s ním se změnilo i pár jiných věcí. Začali jsme hrát jiným stylem než za pana Veselého. Samozřejmě jsme během zimy hodně tvrdě trénovali, navíc jsme sehráli řadu kvalitních přípravných zápasů. Trenéři do nás už v těchto utkáních vtloukali, že se musíme pokusit vyhrát, i když proti nám stál třeba Liberec, Plzeň či Sparta. Obrovsky nám samozřejmě pomohlo, že jsme v prvním jarním kole porazili Vlašim a od té doby jsme věřili, že můžeme porazit každého (úsměv). Důležitým faktem je i to, že se nám po celou dobu jarní části vyhýbala zranění.
Ondřej Kesner v zápase proti Táborsku.
Táhlo se za jeden provaz
Změnili jste i styl hry?
Ano, máte pravdu. V uvozovkách řečeno jsme trochu ubrali na kráse a přidali na efektivnosti. I když to třeba ze začátku nebylo tolik pohledné a líbivé pro fanoušky, důležité bylo, že to bylo hlavně účelné. A to i vzhledem k terénům, na kterých se v úvodu jara hrálo. Musím zopakovat, že bylo klíčové nastavení našich hlav, všichni bez výjimky jsme v záchranu pevně věřili.
Pomohli i nově příchozí hráči?
Samozřejmě, všichni noví kluci hodně pomohli. Navíc když se daří týmu, o to více pak “vylezou” individuální výkony. Obrovským strůjcem záchrany byl Jirka Floder (na hostování z Brna), který celé jaro předváděl neskutečné zákroky a byl naší pomyslnou zdí. Důležité branky vstřelil Filip Firbacher (na hostování z Hradce Králové). Výborní byli ale i jiní hráči a každý měl na záchraně svůj podíl.
Kabina se po podzimní části hodně proměnila. Sedli jste si s novými spoluhráči?
Kabina byla dobře naladěná, čemuž samozřejmě nahrály dobré výsledky. Vždy, když se daří, tak je pak nálada lepší. Musím říci, že celkově jsme si v kabině sedli velmi dobře. Nebyly žádné výrazné problémy ani hádky. Všichni jsme táhli za jeden provaz.
Vy osobně jste v jarní části hrál méně. Jak jste se s tím smířil?
Je pravda, že oproti minulým sezónám jsem toho odehrál o něco méně, než jsem byl zvyklý. Přece jen vnímám, že se má pozice s přibývajícím věkem pomaličku mění, a proto se snažím být užitečný i tehdy, když třeba nenastoupím od začátku. Určitě to ale neberu jako degradaci, když nezačnu pokaždé v základní sestavě. Jinak ale myslím, že jsem toho odehrál vzhledem k nahuštěného programu poměrně dost a věřím, že mám týmu co dát i v té nastávající sezoně.
Chrudim má dva jmenované kapitány, a to Vás a Jana Řezníčka. Jak spolu pracujete a máte rozdělené funkce?
S Honzou myslím spolupracujeme velmi dobře. Není to tak, že bychom měli nějak rozdělené funkce, ale přirozeně se snažíme o to, aby vše v kabině fungovalo tak jak má. Když je potřeba, oba si dokážeme případně říci svoje.
Ondřej Kesner (vlevo) a Jan Řezníček podepsali roční kontrakt a Chrudim si tak pojistila své dva kapitány.
Kvalitní fotbal i futsal
Nemrzí Vás posun od rodinného klubu k provinčnímu?
Mrzí, nemrzí. je potřeba to brát jako fakt. Je pravda, že když jsme to před lety vykopali, většina kluků zde byla místních a pochopitelně jsme mezi sebou měli silné pouto. Časem však někteří kluci skončili kvůli práci, rodině či věku a jiní zase odešli hrát jinam. Tak to prostě ve fotbale bývá. Bylo by hezké si myslet, že se dá hrát druhá liga pouze s vlastními odchovanci, tak to ale bohužel v klubu, jako je Chrudim, nefunguje. Tím však nechci snižovat kvalitu našich mládežnických družstev, to vůbec ne. Naopak. Vidím zde několik šikovných kluků z “devatenáctky”, kteří by mohli v budoucnu druhou ligu hrát a mohli by vytvořit silnou generaci. Jen ten skok je pro začátek velký a je potřeba dát klukům čas se otrkat. Proto je potřeba hledat i jinde, aby byl tým konkurenceschopný. Pokud se navíc podaří přivést hráče z regionu, může to být výhoda.
Podepsal jste novou smlouvu, co vás tu udrželo?
Fotbal mě stále baví, a navíc to tady mám rád. Jsem v klubu již několik let. Záleží mi na něm. S vedením klubu jsme se domluvili na roční smlouvě a za rok si zase sedneme a uvidíme co dál. Věřím, že pokud zůstanu nadále zdravý, mohu být pro tým prospěšný, ať už na hřišti či mimo něj.
V Chrudimi působíte už řadu let, ale jste odchovancem Kolína. Našel jste tu druhý domov?
Je to tak. Chrudim je pro mě opravdu druhý domov. Mám tu spousty známých a kamarádů. Přirostlo mi k srdci město i klub.
Působil jste také v Liberci, jak na to období vzpomínáte?
Na sever Čech jsem odešel v 15 letech z Kolína. Strávil jsem tam vesměs celé své dospívání a rád na tyto časy vzpomínám. Byla pro mě obrovská škola působit v takto velkém klubu. Zahrál jsem si s výbornými hráči jako například Štajnerem, Papouškem či Dočkalem. Potkal jsem se s nimi v rezervě, kde jsem strávil tři roky. Do prvního týmu jsem nakoukl jen do pár přípravných zápasů, ale i tak to byla super zkušenost. Po skončení smlouvy mě na popud mého kamaráda a tehdejšího spoluhráče z Liberce Tomáše Dostálka oslovil trenér Pavel Jirousek, zda bych to nechtěl zkusit v Chrudimi a nakonec to dopadlo tak, že zde hraji doteď (úsměv).
Co třeba rád děláte ve volném čase?
Největším koníčkem je pro mne fotbal, který mi také sebere nejvíce času a energie. Když mám volno, tak si rád zajdu s kamarády na oběd, kávičku, nebo třeba do kina. Po večerech se rád podívám na nějaký hezký film či seriál, občas si něco přečtu. Také mě baví angličtina. Ale zde mám velké rezervy, tak to chce asi ve studiu přidat.
Chrudim není jen město fotbalu, ale také futsalu. Chodíte se dívat na zápasy svých „kolegů“?
Upřímně tak dvakrát do roka. Byli jsme se s kamarády podívat na finále proti Plzni, kde to kluci dotáhli do vítězného konce. Zároveň se snažím i navštěvovat utkání proti Liberci, kde hraje několik bývalých spoluhráčů. V televizi se ale podívám vždycky. Je dobře, že mohou diváci v Chrudimi chodit na kvalitní fotbal i futsal.
49
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
