Půlpán se stal jedním z klíčových mužů izraelského stratéga při cestě za prvním vítězstvím českých basketbalistů v kvalifikaci o mistrovství světa 2023. Na hřišti strávil téměř dvacet minut. Na hlavní hvězdě soupeře si vylámali zuby všichni jeho spoluhráči, pověřeni pro tento úkol.

Čeští basketbalisté udolali v pardubické aréně Bulharsko.Viktor Půlpán odřízl Dee Bosta od bodového účtu.Zdroj: Foto: FIBA/basketball

Dvacet minut nečekal

Před příchodem dostal jasný úkol asi v tomto znění: Pulpy musíš ho přibrzdit. Když na Bosta nastoupil, mohl se „Bulhar“ pyšnit osmi body. Přidal už jen tři.

„Nebylo to nic jednoduchého, ale už ráno před zápasem jsem měl od trenéra přislíbeno, že mi dá na chvíli příležitost. Proto mě překvapilo, kolik jsem dostal minut,“ zářil po utkání Půlpán.

„Dělal jsem, co jsem mohl a jsem rád, že Bost už pak moc bodů nedal.

Ronen Ginzburg byl z výkonu žolíka tak nadšen, že si Půlpána vyžádal na tiskovou konferenci, kde se čekal spíše nejlepší střelec Vojtěch Hruban nebo další strůjce výhry Martin Peterka. I to ukazuje na fakt, jak moc důležitý byl pro národní tým právě jeho výkon v obraně.

„Bylo vidět, že Bostovi moc nechutnalo, když jsem po něm lezl. Měli jsme ještě bonusové fauly, tak jsem si říkal, že na něj přitlačím na hranici faulu. Myslím, že mu to hru otrávilo,“ usmíval se.

Čeští basketbalisté udolali v pardubické aréně Bulharsko.
První výhra s puncem prohry. Čeští obři si přivřeli dveře na mistrovství světa

Půlpánův vrcholný kousek měl ale teprve přijít. V posledních vteřinách za stavu 80:80 se předvedl i směrem dopředu. Napíchl obranu a ve chvíli, kdy ho Bulhaři zdvojili, vyhodil míč za sebe na Martina Peterku. Ten měl nabito na vítěznou střelu.

„Ani na chvilku jsem nepochyboval, že to netrefí. Mičego už během zápasu pár trojek dal. Jenom potvrdil, že je skvělý střelec a vyhrál nám zápas,“ ocenil svého spoluhráče Viktor Půlpán.

Naděje ještě žije

Češi si výhrou udrželi šanci na postup do další fáze kvalifikace a tím i možnost bojovat o světový šampionát.

„Moc jsme si nepřipouštěli, že by to byla konečná. Chtěli jsme k zápasu přistoupit jako ke každému jinému. To jsme naplnili. Jen škoda, že kdy jsme jim odskočili na těch potřebných deset bodů, jsme dvojciferný náskok neudrželi. Na druhou stranu tím, jak jsme zvládli koncovku, si toho můžeme vážit. Nebyl to jednoduchý zápas,“ připomíná brněnský rozehrávač.

Ano, Češi potřebovali v první řadě vyhrát. Pak chtěli soupeře porazit o více než devět bodů, protože právě takovým rozdílem padli v Bulharsku. Svěřenci trenéra Ginzburga tak mají v červenci při pokračování kvalifikace pořád o co hrát.

„Doufám, že kluci, kteří teď nemohli, dorazí a my vyhrajeme. Nic nevzdáváme. Nechceme si zavírat dveře, když nás čekají ještě dva zápasy,“ burcuje Viktor Půlpán.

Komentář Zdeňka Zamastila

Strčit ruku do mezírky

Tahle rána byla slyšet nejen v Pardubicích, kde se čtvrtý kvalifikační duel Lvů odehrál. Ale rovněž ve Washingtonu, Istanbulu, Jokohamě, Maebaši i Štrasburku. Českému basketbalu totiž spadl ze srdce obrovský balvan. Prohrát totiž s Bulharskem i podruhé, tak by Satoranský, Veselý, Auda, Balvín i mladší z Bohačíků už neměli na začátku prázdnin o co hrát. Tím, že Češi nenashromáždili ve vzájemných zápasech vyšší počet bodů, ať už na kontě získaných či nastřílených, zůstali na poslední příčce skupiny F. Mezi dveřmi a asijským šampionátem však zůstala mezírka, kam bude chtít tým v nejsilnějším možném složení (doufejme) strčit ruku. Ano, hraje v Litvě, ale snad mu bude stačit zdolat doma Bosnu…