Jak to chodí na SWAPu? Budete překvapeni:
CO SE V ČÁNKU DOČTETE:
* Jak funguje nákup bez peněz
* Věci mají putovat a sloužit
* Směňujte pravidelně!
Na svůj každoroční vánoční výměnný obchod dodnes s láskou vzpomíná sedmdesátiletá Magda z malé obce na Jičínsku. Až do důchodu pracovala v krajské nemocnici, v ryze dámském devítihlavém kolektivu. S vánočním cukrovím si rok co rok dámy poradily stejně: každá upekla jeden druh, svůj majstrštyk v množství do devíti krabiček, a těsně před Vánocemi se v nemocniční šatně konal onen voňavý směnný obchod: Já tobě vanilkové rohlíčky, ty mně linecké…
„Každá z nás napekla za jeden večer jedno cukroví, ale na vánočním stole jsme každá měla devět druhů, to nás bavilo,“ vzpomíná paní Magda.
Na důchod se seniorka odstěhovala do vesničky o nějakých dvou stovkách obyvatel a ráda by pokračovala ve směnném obchodování se sousedkami. „Naučila jsem se kdysi péct chleba, byl to pro mě relax a dnes už jsem v tom docela dobrá,“ usmívá se paní Magda s tím, že jestli ji na druhou stranu něco opravdu nebaví, je to pečení čehokoliv sladkého.
„Vyměnila bych každý týden bochník chleba za bábovku nebo pár buchet pro manžela, on to rád,“ upřesňuje, ale ví, že k prvnímu výměnnému obchodu přes plot asi povede dlouhá cesta. „Jsme přistěhovalci, náplava z města, zatím nás jenom zdálky okukují,“ konstatuje paní Magda.
Nahrává se anketa ...
Swapování: nákupy bez peněz
A zatímco Magdin obchod byl především o ušetřeném čase, další žena, uživatelka sociálních sítí, nakoupila a prodala bez peněz. „Měla jsem doma několik knih o těhotenství a o porodu a v antikvariátu je prostě nechtěli. Bylo mi líto je vyhodit – a tak jsem je nabídla ve „swapovací“ skupině,“ vypráví Martina Nováčková v časopise Vlasta.
Šetření podle babiček 
Zdražování jídla, energií i věcí běžné potřeby trápí obyvatele České republiky. Jak ušetřit? Inspirujte se nápady našich babiček, které věděly, jak neplýtvat a uměly vše dobře využít.
„Ozvala se čerstvě těhotná paní, která o ně měla zájem. A tak jsem jednou ráno nabalila knihy a uprostřed rušného brněnského náměstí je s dotyčnou paní vyměnila za sklenici medu. V téže skupině nabízela jiná paní velký dětský batoh, téměř nepoužitý, něco, co jsem dlouho sháněla pro syna na tábor. A řekla si za něj… sklenici medu. A tak jsem ještě tentýž den odpoledne jela na kraj města a vyswapovaný med (spolu s kytkou máty a meduňky, která se mi přemnožila na zahradě) jsem směnila za batoh,“ popisuje oboustranně výhodný obchod.
„Říká se tomu win-win: tedy situace, ze které těží všechny strany. Já jsem se zbavila knih, které někomu dobře posloužily, a získala jsem batoh, který zase dobře slouží nám. To všechno úplně bez peněz,“ uzavírá Nováčková.
Měnit můžete cokoliv za cokoliv – záleží na vás, co nabídnete a přijmete. Směnným obchodem se můžete zbavit přebytečných věcí a pořídit za ně jiné, které potřebujete nebo oceníte: přebytky ze zahrady, oblečení po dětech, staré knihy, kuchyňské náčiní po babičce nebo třeba kolo, které jen stálo ve sklepě. Brusle, šaty, marmelády, zavařovací sklenice, přečtené časopisy, hračky, nevhodné dárky, koloběžku, nadúrodu bylinek.
Nebo pokojové květiny, ty mají na Facebooku dokonce svůj vlastní specializovaný Zelený swap.
Věci mají putovat a sloužit
Výměnný obchod je užitečný nejen pro každého zúčastněného, ale nese i obecný prospěch: neroztáčí věčný kolotoč nakupování a utrácení, zabraňuje zbytečnému plýtvání a vyhazování nepotřebných věcí, které by jen doma zabíraly místo, a umožňuje jejich další využití někým, kdo je ještě upotřebí.
To, co před lety začalo jako bleší trhy, Zero waste kolotoč nebo jako klasický bazar, má ve swapování jen další vyjádření. Někdo na swapování miluje jeho ekologický rozměr, někdo je rád, že ušetří peníze, někdo si pochvaluje komunitu, která v jednotlivých skupinách vzniká.
„Aktivita je to pro mě jak dělaná. Nesnáším hromadění věcí. Věci mají putovat a sloužit, a ne ležet ve skříních,“ vysvětluje učitelka Lucie, proč se do swapování zapojila.
A téměř dojatě vzpomíná: „Můj nejkrásnější swap byl v rámci jedné místní skupinky: čerstvě rozvedená kamarádka sháněla funkční pračku, jeden pán si zrovna koupil novou a starou nabízel za odvoz a lahev vína. Domluvila jsem se s ním na odvozu, a když jsem mu řekla, že je to pro kamarádku s dětmi, doslova mi vnutil i vysavač a myčku.“
Lucie líčí i další trochu „charitativní“ příhodu – na konci školního roku potřebovala pro svoji třídu na tvoření korálky, ale když zjistila, jak jsou drahé, chtěla od vyrábění upustit. „Pak mě napadlo napsat do swapovací skupiny a během pár dní se mi za pár čokolád sešlo korálků za patnáct set,“ vzpomíná.
Směňujte pravidelně!
Kromě nahodilých obchodů stojí za úvahu vetknout pravidla směnného obchodu i do všedních dnů: pokud se vám poštěstí mít čtyři kamarádky s nějakou gastronomickou vášní, jste na nejlepší cestě. V mém případě fungují věci tak, že umím nejlepší paštiku na světě a ještě k tomu mě její výroba baví.
Ostatní čtyři jsou na tom podobně: jedna je mistryně na makronky, druhá úžasně zavařuje a nakládá a suší a louská vše ze svojí bezedné zahrady, třetí peče chleba a čtvrtá má nějakou vážnou známost na jihu Itálie, která není lakomá a průběžně posílá kurýrem tu čerstvý olivový olej, tu sicilské citróny nebo aktuální úrodu místních rajčat a fenyklu.
Jednou za dva týdny každé z těch žen přivezu velkou sklenici voňavé domácí paštiky pěkně zalité máslem a ozdobené tymiánem, a dostanu za ni krabici makronek, bochník chleba, pytel čerstvých citronů, dvě sklenice nakládaných okurek a košík jablek. Všechny jsme strašně spokojené a ušetříme si navzájem spoustu času.
A čas je drahý, jak víme.
