Z přístřešku vychází muž. Představuje se jako Petr a souhlasí s tím, že s ním může Deník udělat reportáž. Vzápětí ze stavení vycházejí dvě ženy. „To je moje žena Eva,“ hlásí Petr. „A to je moje kamarádka Jana. Žijeme tu společně. Já poslední tři roky,“ vysvětluje Eva.
„Bydlím tady už patnáct let. Kolik mi je? 58 let. Přišel jsem tenkrát o práci a už to jelo. Dělal jsem zedničinu a firma, u které jsem byl zaměstnaný, zkrachovala. Tak jsem se dostal sem. Vybral jsem si toto místo, protože je pod mostem a na okraji města,“ vypráví svůj příběh Petr.
Jak prozrazuje, má syna, s nímž ale není v kontaktu. „Vím, že žije na Slovensku a hraje tam fotbal,“ pokračuje muž.
Obydlí tvoří především fošny, prkna, deky a koberce.
Osud Jany zpečetil krach porcelánky v Sadově Lesově. Porcelánky na Karlovarsku začaly mít existenční problémy v roce 2008. Potíže společností zabývající se výrobou porcelánu zavinil krach společnosti Porcely Plus, která byla mateřskou společností Concordie a Karlovarského porcelánu. Právě Concordia sídlila v Sadově Lesově.
„Podnik, ve kterém jsem pracovala, před 15 lety padl. Nebyly peníze a já skončila na ulici,“ přidává se paní Jana. Eva pak pracovala jako uklízečka. V současné době má zásadní zdravotní problém. Má opařené nohy, převrhla na sebe totiž vařící polévku. Má je obvázané a chodí na převazy.
„Jak vaříme? Vevnitř máme klasická kamna s troubou, v nichž topíme, ale vaříme na plynovém vařiči. Pro pitnou vodu si chodíme na hřbitov. Myjeme se buď v nedalekém rybníku a nebo si ohřejeme vodu a tu napustíme do lavoru,“ vysvětlují ženy.
Chybí mi televize, přiznává žena
Trojice svolí s návštěvou obydlí, které je poměrně čisté a útulné. Ale je tu dost velká tma, protože v přístřeší pochopitelně chybí okna. Na jednotlivé vrstvy nabaluje Petr další a další, takže v něm podle něho nebývá zima. Jak říká, je to dost zateplené. Dny během zimy ale bývají kratší. „My si svítíme i svíčkami. Strach z toho nemáme. Ano, dny bývají kratší, chodíváme spát třeba klidně v pět, v šest. Když se nám chce, jdeme spát. Ale hodně posloucháme rádio, hudbu máme rádi,“ říkají.
Obydlí tvoří především fošny, prkna, deky a koberce
Zatímco Petrovi neschází nic, jeho přítelkyně Eva se přiznává, že se jí stýská po televizi. „Jsme tu vlastně spokojeni, ale co mi chybí, je sednout si k televizi. Ale jinak to jde. Nestěžujeme si. Máme tu deset koček i s koťaty, a za pár dnů dostanu psa, německého ovčáka. Už se moc těším,“ uvádí Eva.
Trojice se shoduje, že i když žijí v blízkosti zahrádkářské kolonie, problémy s nimi nejsou. Je na nich vidět, že žijí celkem spořádaně. „Majitel pozemku, na kterém bydlíme, o nás ví. Nevadí mu to. Občas se na nás zajedou podívat i strážníci,“ dodává Petr. On, Eva i Jana vědí, že mnoha lidem by mohli být trnem v oku, ještě se ale nesetkali s žádnou nenávistí.
9
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
