U něj Zálešák žaluje KRNAP, že mu bez důvodu ukončil pachtovní smlouvy na Klínových Boudách v Krkonoších, které jsou se svojí nadmořskou výškou 1350 metrů nejvýše položenou farmou v zemi a žalobce zde již od roku 2016 chová na třicet kusů vzácného skotského náhorního skotu.

Právě KRNAP mu však smlouvy na dva soubory pozemků o rozloze zhruba třiceti hektarů před časem vypověděl. A to nejenom před jejich vypršením, ale dle Zálešáka i bez udání důvodu. Mezi oběma znesvářenými stranami tak začaly létat trestní oznámení a žaloby. KRNAP napříkad v minulosti podal trestní oznámení právě na Zálešáka za to, že vyhrožoval jeho pracovníkům fyzickým útokem. Jednomu z podřízených ředitele KRNAPu totiž poslal mail, kde mu „nabídl“ řešení situace pěkně „po chlapsku“. „Napsal jsem, že jestli mi zase budou lhát do očí, tak dotyčný dostane facku až vezme druhou o zem,“ přiznal Zálešák. Za tento mail mu nakonec soud uložil napomenutí, kdy konstatoval, že šlo o přestupek.

František Zálešák od roku 2016 hospodaří společně se svou rodinou na nejvýše položené farmě v zemi
Spor o krkonošské krávy. O osudu nejvýše položené farmy v zemi rozhodne soud

Za vypovězením smluv vidí Zálešák mstu ze strany KRNAPu za to, že poukazoval na jeho přehmaty. Podle právního zástupce KRNAPu Aleše Mědílka měl však na tento akt jeho klient právo. „Za tímto soudním řízením vidíme jenom snahu protáhnout dobu, kdy se měl již pan Zálešák z Klínových bud na základě vypovězení smluv vystěhovat. Z našeho pohledu, a to i s ohledem na smlouvy, nemusíme náš krok nikterak vysvětlovat a ospravedlňovat se. Kdybych to vzal ad absurdum, tak by nikdo nikdy nemohl vypovědět žádnou, třeba i nájemní smlouvu,“ řekl před soudem Mědílek.

Dále pak požádal samosoudkyni, aby nevyhověla návrhu protistrany o přizvání dalších svědků a vycházela jen z písemných pramenů, tedy ze smluv.

S tím však Zálešák nesouhlasil a jeho advokát Milan Zápotočný chtěl, aby soudkyně do soudní síně povolala k výslechu nejen jeho klienta, ale i některé pracovníky KRNAPu, kdy u jedné pracovnice poukazoval na duševní zdraví. „V tomto ohledu se pohybujete na velmi tenkém ledě,“ okomentovala tuto výzvu k doplnění dokazování Ondráčková a posléze návrhy obžaloby zamítla a vyslechla závěrečné návrhy.

KRNAP jako feudální šlechta?

V nich mimo jiné z úst Milana Zápotočného zaznělo, že se KRNAP chová jako nadřazená feudální šlechta. „Ten poddaný, který s ní drží krok a pusu, obdrží práci i peníze. Pokud však upozorní na nešvary, je potrestán, či vyhozen. A to je i případ pana Zálešáka, který nechtěl jen slepě přihlížet všem nepravostem,“ řekl Zápotočný a dodal, že v některých případech docházelo ze strany KRNAPu až k šikanóznímu chování.

Naopak protistrana trvá na svých výpovědích a doufá, že samosoudkyně celý případ uzavře tím, že celou žalobu zamítne. Po závěrerčných řečech odložila samosoudkyně Ondráčková celé řízení na 19. ledna, kdy by měl padnout rozsudek.

Andrej Babiš míří k soudu v kauze Čapí hnízdo.
Kauza Čapí hnízdo: Na základě čeho Babiš uspěl? Klíčovou roli hrály tři faktory

Po opuštění soudní síně se právní zástupce KRNAPu odmítl k celé záležitosti vyjádřit. Sdílnější byl naopak Milan Zápotočný. „Upřímně mě překvapilo, že soudkyně naše návrhy zamítla. Pokud v žalobě tvrdíme, že výpovědi byly podány v rozporu s dobrými mravy a označíme důkazy, tak by je měl soud přijmout. To, že se soudkyně omezila jen na konstatování, že jsou nadbytečné, mě tak opravdu překvapilo a zavdává to i důvody k případnému odvolání, kdy na toto poukážeme. Z našeho pohledu se totiž jedná o opomenuté důkazy,“ uvedl Zápotočný.