Tak! Letos jsme se opět těšili na návštěvu Slovinska. Měl jsem připraven zajímavý program na konec května. První den jsme měli přijet do vesničky Lokvica, kde bychom přenocovali u přítele Davorina Marušiče. Druhý den by nás provedl přítel Jože Terčon po bojišti u vesničky Hudi Log, která byla během bojů úplně srovnaná se zemí. K večeru bychom se přemístili do okolí města Tolmin a tady se setkali s přáteli paní Sandrou a panem Maksem, který nás vloni tak nádherně provázel po bojištích jižně od Tolminu. Tentokrát by nás provázel po bojištích severozápadně od tohoto města. Těšili jsme se moc!

V letošním roce jsme se museli smířit s náhradou! Ta však stála za to! S přítelem Jaroslavem a s kamarády z „Klubu přátel vojenské historie 98. z. s“, přesněji se členy 98. pěšího pluku Vysoké Mýto, jsme se zúčastnili 29. srpna 2020 v obci Mladějov na Moravě (Blosdorf), okres Svitavy, rekonstrukce bitvy, která se reálně uskutečnila v podhůří Karpat v Haliči.

Nejdříve uvádím fixní zprávu z bojišť z 12. srpna 1915:

Ruské bojiště: V podhůří Karpatském, jihovýchodně od obce Blosdorf, nepřítel zahájil opět větší útoky, útoky tyto byly odraženy, nebo se zhroutily v palbě. Počátečních úspěchů docílil nepřítel v prostoru železniční trati Blosdorf – Veksl poškozením trati a následným napadením voj. transportu. Se silnou palbou dělostřeleckou, která se stupňovala do největší prudkosti, domníval se nepřítel, že může naše postavení učiniti zralým pro všeobecně zamýšlený útok, zatímco na celé frontě měl v pohotovosti svá vojska. Za palby našeho motorizovaného dělostřelectva namířené na postavení odkud vycházel nepřátelský útok, podařilo se Rusům vypraviti jenom na několika místech svá vojska k útoku. Protiútoky našich vojsk byla učiněna situace opět příznivou pro nás za těžkých ztrát nepřítelových. Na železniční trati Blosdorf – Veksl byl v odpoledních hodinách opět obnoven provoz.

V devět hodin v sobotu 29. srpna jsme šťastně přijeli do obce Mladějov. Byli jsme plni očekávání. Několika předvádění bitev, které se odehrály během 1. světové války, jsem se již dříve zúčastnil. Hned při prezentaci jsem jako aktivní účastník dostal osm bankovek (korun). V areálu se mohlo platit pouze těmito bankovkami. Byla tady směnárna. Kurs jedné koruny byl deset korun českých.

V areálu se platilo pouze těmito bankovkami.

Bankovka.Zdroj: František Steklý

Obec Mladějov u Moravské Třebové objevili milovníci vojenské historie před více než dvaceti roky. Zdejší krajina jim připomínala Karpaty, a tak právě sem zasadili dějiště historické bitvy. Ruská a rakouská vojska se střetla u Blosdorfu (Mladějova) ve 22. ročníku rekonstrukce bitvy, ukázkou vojenských táborů, uniforem, života v táboře a dalších výjevů z doby Rakousko - Uherska. Ačkoliv se v Mladějově za první světové války nebojovalo, bitva sem už několik let patří. Letos přijelo více než tři sta osmdesát účinkujících, byli mezi nimi vojáci, ale i civilisté v dobovém oblečení.

Od 9 do 18 hodin  byl připraven celodenní program pro veřejnost. Ukázky výstroje, výzbroje a výcviku historických vojsk z období první světové války.  Návštěvníci si mohli prohlédnout obrněné automobily Austin, Russobalt a Romfell nebo osobní auto Laurin & Klement. Zajímavé bylo také polní nádraží 1915, četnická stanice, vojenský hostinec, polní pošta, střelnice s dřevěnými terči. C. k. dechová kapela vyhrávala dobové polky a valčíky.

Hlavním dopoledním programem bylo uložení věnců a květin u památníku padlých z této obce, která byla dříve německá a patřila do Sudet. Na památníku je uvedeno 36 jmen padlých mladých mužů…

Součástí tradiční akce byla bitevní ukázka za účasti jednotek z polské Gorlice a Varšavy, ze Slovenska tady byli přátelé ze Sniny, Chorvatska, také z Německa a samozřejmě z České republiky. Na ruské (nepřátelské) straně byli pak vojáci z Ruska a Pobaltských států; jejich velení bylo proto vedeno v ruštině. Všichni vojáci byli v dobových vojenských uniformách. Ke zhlédnutí tady byla obrněná technika, parní vlak a repliky dvou historických letadel. Samozřejmě tady byly zákopy a před nimi ostnatý drát, mohutné výbuchy, padlí a ranění. Letadla kroužila nízko nad bojujícími vojáky obou válčících stran a ztrácela se v dýmu. Celý program velice kvalifikovaně uváděl pořadatel pan Dan Urbánek.

Velitel našeho 98. pěšího pluku pan Libor Ouzký, Oberstleutnant (podplukovník) byl delegován do generálního štábu jako velitel všech  přítomných rakousko – uherských jednotek a jak sám prohlásil „vozil si zadek“ ve vojenském automobilu.

Oblíbeným suvenýrem z bitvy byly dobové pohlednice, které návštěvníci mohli odeslat přímo z C. k. polní pošty. Pohlednice byly již prodávány s dobovými razítky.

Pohlednice.Zdroj: archiv autora

Nesmím v závalu nadšení zapomenout na polní kuchyni našeho 98. pěšího pluku. V předvečer kuchaři, jak mně sdělili kamarádi, bylo grilování buřtů a hrachová polévka. V sobotu pak byla pečená kolena, ke kterým byl podáván velice chutný chléb z pekařství pana Libora Obešlo z Měníku. Ta kolena jsme také ochutnali a ještě teď se nám sbíhají sliny v ústech! K tomu pak ještě bylo dobré pivo.

František Steklý