Před rokem 1989 se v malohanáckém Jevíčku v Kostelní ulici nacházel malý obchůdek s partiovým textilním zbožím. Jako kluci jsme tam chodili kupovat látky na kalhoty. Tomu kšeftu jsme ovšem neřekli jinak než Tuzex.

Pan vedoucí nás vždycky žoviálně oslovil: „Tak co to bude, klučiska.“ A jakožto obchodník ze staré školy obratem vytáhl z regálu několik druhů látky. No, neberte to, když je to se slevou a kazy jsou jen nepatrné. Jednou jsem si zakoupil zelenou látku s černými proužky. Moje vrstevnice Jitka, která se v místním krejčovství na náměstí učila na švadlenu, mně doma spíchla nádherné „gatě“, podle tehdejší módy a já pak chodil jako vodník…

Po letech jsem k rozšafné vzpomínce napsal říkačku:

Tetička z Jevíčka

potěšila strýčka.

Koupila mu tepláky,

pořídila je na splátky.

Dostala na ně úvěr,

za několik důvěr.

Za to, že je věřící

v lepší časy zářící.

Nakupuje v Tuzexu,

v módním komplexu.

Nachází se v ulici Kostelní,

kde svítají silné zdi klášterní.


Pavel Kyselák