Před rokem 1989 se v malohanáckém Jevíčku v Kostelní ulici nacházel malý obchůdek s partiovým textilním zbožím. Jako kluci jsme tam chodili kupovat látky na kalhoty. Tomu kšeftu jsme ovšem neřekli jinak než Tuzex.
Pan vedoucí nás vždycky žoviálně oslovil: „Tak co to bude, klučiska.“ A jakožto obchodník ze staré školy obratem vytáhl z regálu několik druhů látky. No, neberte to, když je to se slevou a kazy jsou jen nepatrné. Jednou jsem si zakoupil zelenou látku s černými proužky. Moje vrstevnice Jitka, která se v místním krejčovství na náměstí učila na švadlenu, mně doma spíchla nádherné „gatě“, podle tehdejší módy a já pak chodil jako vodník…
Po letech jsem k rozšafné vzpomínce napsal říkačku:
Tetička z Jevíčka
potěšila strýčka.
Koupila mu tepláky,
pořídila je na splátky.
Dostala na ně úvěr,
za několik důvěr.
Za to, že je věřící
v lepší časy zářící.
Nakupuje v Tuzexu,
v módním komplexu.
Nachází se v ulici Kostelní,
kde svítají silné zdi klášterní.
Pavel Kyselák