Hrad Houska se nachází uprostřed lesů v romantickém Máchově kraji. Po dlouhých letech, kdy byl nepřístupný, se teprve nedávno otevřel pro veřejnost a patří k velkým lákadlům zdejšího kraje, spolu s hradem Bezděz, který vznikl přibližně ve stejné době.

Záhadný je samotný původ Housky a účel vzniku hradu i jeho existence. Housku založil ve 13. stol. Přemysl Otakar II. Hrad je přirozeně chráněn skalami ze tří stran. Byl založen v pusté krajině, nejednalo se o strážní hrad.

Podle pověstí střeží hrad přístup do jiných světů. Údajně se tudy dá vstupovat do jiných časových i prostorových dimenzí. A podle nejznámější legendy je zde otvor, puklina v hradní skále, na kterou navazuje labyrint podzemních chodeb vedoucích přímo do pekla.

Pochybnou pověst měl hrad již před staletími, kronikář Václav Hájek z Libočan v 16. stol. už psal o díře, odkud duchové zlí se ukazovali a proměnovali.

Jméno Houska je odvozeno z keltského slova Goska, což znamená brána. Kam? Opravdu do jiného světa?

Jedna z pověstí vypráví o odsouzenci na smrt, který dostal nabídku, aby prozkoumal podzemí a za to dostane milost. Spustili ho do díry a za chvíli se ozval řev a když ho vytáhli, byl šedivý a prý viděl takové hrůzy, že raději zvolil popravu…

Kvůli chmurným pověstem byla díra, údajný otvor vedoucí přímo do pekla, zasypána a na tom místě byla vystavěna kaple. Pověsti o Housce se totiž donesly až k samotnému císaři. A ten přikázal otvor zasypat a vystavět kapli, která měla chránit svět vnější před vnitřním, jakýsi špunt na peklo.

V kapli jsou unikátní fresky ze 14. a 16. stol.

V 16. stol. byl hrad renesančně přestavěn.

Po skončení třicetileté války mu hrozila demolice, naštěstí k ní nedošlo, r. 1658 byly pouze zasypány příkopy a zbourána věž, ale úplné zkáze hrad unikl.

R. 1836 Housku navštívil K. H. Mácha /1810-1836/, kterého zlákalo tajemné místo. Na hradě přespal a prý zde spatřil nevídané věci a najednou se ocitl v Praze.

Kdo zde tajně přespal, slyšel kroky na schodech, záhadné hlasy a zahlédl i vysokou černou postavu.

1924 Housku koupil prezident Škodových závodů Josef Šimonek /1862-1934/. Pan Šimonek pocházel z chudé rodiny na Mšensku. Císařem Karlem I. byl povýšen za Rakouska Uherska do šlechtického stavu a po vzniku Československa se stal senátorem. Pobýval zde obvykle dva měsíce v roce. Za 2. svět. války se zde usadil štáb SS. Léta 1939-1945 patří k nezmapovanému období, nikdo neví, co se na hradě dělo.

Po válce až do 80. let zde byl depozitář Univerzitní knihovny. Správce knihovny a kastelán hradu byl evangelický farář a dizident, písničkář Svatopluk Karásek /1942-2020/.

Na jeho popud nahrála v loveckém sále svou první desku undergroundová skupina Plastic People of the Universe. Ihned po tom si pro Svatopluka Karáska přijela Státní bezpečnost a putoval do vězení.

V 90. letech se Houska v restituci vrátila potomkům posledního majitele Josefu Šimonkovi a jeho dvěma dcerám, Blance Horové a Zuzaně Šimonkové. Nikdo z nich zde ale nebydlí, žijí na nedalekém zámku Lobeč, který jim byl také vrácen.

Houska byla vrácen ve špatném stavu, byly zde vytrhané podlahy, okna. Dnes je již opravena a od r. 1999 otevřena veřejnosti.

R. 2014 zkoumal Housku tým odborníků na paranormální jevy, přítomna byla i televize. Děly se divné a záhadné věci, selhávala technika, kývaly se lustry, bylo slyšet kroky…

Nenechme se ale odradit legandami a špatnou pověstí hradu a vydejme se sem na prohlídku.

Přivítá nás přívětivý hrad, s malým nádvořím uprostřed. Prohlédnout si můžeme kapli, sály, komnaty a čeká nás zde i zajímavé vyprávění o jednom z nejtajemnějších hradů, z kterého údajně vede cesta až do pekla…

Můžeme se trochu bát, ale hlavně si sem můžeme udělat hezký výlet.

Alena Hesounová