Jak a kdy Květná zahrada vznikla?
Květná Zahrada vznikla v roce 2005 jako občanské sdružení založené mnou, jako zakladatelem a zástupci okolních měst okresu Svitavy. V roce 2013 se transformovala v zapsaný ústav.
Co bylo podnětem k jejímu vzniku?
Podnětem nebo zásadním impulsem vzniku byla zjištění, která jsem učinil v průběhu svého působení na Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, kde jsem pracoval od roku 2002. Jednou z mých kompetencí byla spolutvorba systému péče o rizikové a ohrožené děti v ČR. V rámci tohoto úkolu jsem inicioval a organizoval průzkum dalších osudů mladých lidí, kteří v letech 1995 až 2004 opustili systém ústavní nebo ochranné výchovy. Jednalo se o unikátní výzkum osudů téměř 18 000 mladých lidí, který nebyl dosud nikdy proveden a zřejmě ani v budoucnu znovu proveden nebude. Během výzkumných prací jsem pochopil hloubku problému, a protože jsem se také nikdy necítil jako klasický úředník, rozhodl jsem se, že se pokusím vlastní prací v terénu přispět alespoň trochu k jeho řešení. A tak vznikla Květná Zahrada v Květné u Poličky.
Jaké jsou činnosti a poslání Květné zahrady?
Květná Zahrada, z. ú. je organizací zaměřenou na efektivní pomoc a podporu ohrožených a rizikových dětí a jejich rodin a mladých lidí, kteří po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, vrací se z jiných zařízení pro péči o mládež, z výkonu trestu odnětí svobody, ochranné léčby, nebo jsou v obtížné životní situaci – bez přístřeší, potřebné pomoci a podpory. Od roku 2009 se Květná Zahrada věnuje také sociálnímu podnikání, které je zaměřeno zejména na zaměstnávání sociálně rizikových a ohrožených mladých lidí. V roce 2013 jsme zřídili Středisko výchovné péče Svitavska, jedno z mála soukromých středisek výchovné péče v ČR a co do rozsahu činností snad jediné u nás. Od roku 2013 do roku 2018 jsme provozovali Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Květináč.
Pro koho Květná zahrada je? Kdo s Vámi může spolupracovat?
Primárně pracujeme s mladými lidmi, kteří po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, vrací se z jiných zařízení pro péči o mládež, z výkonu trestu odnětí svobody, ochranné léčby, nebo jsou v obtížné životní situaci – bez přístřeší, potřebné pomoci a podpory. Sekundárně se věnujeme zaměstnávání a sociálnímu začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením, bez ohledu na věk či další charakteristiky. Kolik zaměstnanců má Květná zahrada? V současné době máme asi 28 zaměstnanců, a to včetně osob z cílových skupin. Věk zaměstnanců je v intervalu 18 až 60 let. Žen je o něco více, asi 60 %. Vzdělání u kmenových zaměstnanců je ÚSO, asi polovina z nich má maturitu, tři mají vysokoškolské vzdělání. U zaměstnanců z cílových skupin převažuje základní vzdělání a u části z nich je to SOU bez maturity. Pokud bych měl uvést příklad úspěšného začlenění, vybral bych hocha, kterému je nyní 23 let. Do svých 6 let vyrůstal v Brně na ulici, kde se staral o mladšího bratra (matku měli drogově závislou, o děti se nestarala a otec byl mimo rodinu). Poté byli kluci umístěni do pěstounské péče, kde starší zůstal do 18 let, mladší je tam dosud. Starší v 18 letech odešel do Domu na půl cesty na jižní Moravu, odtud brzy přešel k nám, protože má silný vztah ke zvířatům a zemědělství. U nás byl dva roky jako uživatel sociální služby a byl zaměstnán v rámci podpůrných projektů. Poté jsme ho zaměstnali jako našeho stálého zaměstnance a je jím dosud. Má na starost práce s koňmi v lese. Je samostatný, našel si v obci nájemní byt a dnes je už naprosto v pohodě. Loni jste získali speciální cenu v ocenění Bílá vrána, kterou uděluje společnost yourchance a její projekt Začni správně.

Proč myslíte, že jste tuto cenu získali?
Domnívám se, že šlo o ocenění naší dlouholeté komplexní práce, a to jak sociální, tak v oblasti zaměstnávání, posilování sociálních a pracovních dovedností ohrožených mladých lidí. Jaký smysl má podle vás ocenění jako právě Bílá vrána? Smysl ocenění spatřujeme především jako potvrzení toho, že jdeme dobrou a potřebnou cestou.
V čem jste jedineční?
Nevím o jiné organizaci v ČR, která by se zabývala uvedenou problematikou tak do široka a komplexně, a to včetně napojeného sociálního podniku.
Jaké jsou konkrétní formy vaší pomoci a podpory ohrožených a rizikových dětí a jejich rodin a mladých lidí?
Je to zejména Dům na půl cesty Květná – dlouholetá sociální služba pro ohrožené či rizikové mladé lidi. Dále naše činnost v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, konkrétně podpůrná rodičovská skupina pro rodiče ohrožených dětí. Již výše jsem zmínil sociální podnik, což je sýrárna, sušárna ovoce a moštárna, obchod, kuchyně, práce na farmě a práce s koňmi v lese, zřízení Střediska výchovné péče Svitavska, a několik projektů spolufinancovaných EU, konkrétně z Operačního programu zaměstnanost. Jsou to projekty na podporu osob ohrožených sociálním vyloučením na Poličsku, v Moravské Třebové a projekt Prostupné zaměstnávání. Opravdu se nenudíme.
Na jaké pozice mladé zaměstnáváte a můžete uvést nějaká čísla?
Jedná se zpočátku zejména o pozice pomocných dělníků v různých provozech našeho sociálního podniku, případně i odbornější práce, podle zkušeností, vzdělání a chuti do práce. Ročně zaměstnáváme mezi 5 až 12 lidmi z našeho Domu na půl cesty, ale i z okolí.
Jak se vám s mladými lidmi, se kterými spolupracujete, pracuje a co je podle Vás důležité při jejich zaměstnávání?
V průběhu let se cílová skupina mladých lidí různě mění a vyvíjí. Pokud bych měl říct nějakou obecnou charakteristiku, pak je jim společné velmi často nízké (základní) nebo nedokončené střední vzdělání na úrovni minimálně učňovského oboru. Tedy nízká kvalifikace, dále žádná nebo minimální praxe a zkušenosti, z toho plynoucí absence pracovních návyků. A hodně záleží na tom, jak se těmto lidem opravdu chce pracovat. Od toho se odvíjí způsob práce, či chcete-li spolupráce. Obecně řečeno, není to zpravidla legrace a stojí to hodně úsilí, energie i peněz. Při jejich zaměstnávání je, podle našich zkušeností, zásadní zejména důslednost, trpělivost, současně přísnost a nesmlouvavost. Také ale obratnost v komunikaci a schopnost jít vlastním příkladem.

Na jaké problémy nejčastěji narážíte, co vás naopak příjemně překvapilo?
Ze strany státu na dlouhodobou neschopnost či neochotu zabývat se systémově sociálním podnikáním, které se stále omezuje pouze na zaměstnávání osob se zdravotním omezením. Na druhé straně nás to nutí opravdu myslet tržně a počítat. Jinak jsou to hlavně každodennosti. Někdo zaspí a nepřijde do práce. Někdo se vymlouvá, že musí jet na úřad, do školy, k lékaři atd. atd. Toto vše řešíme dnes a denně. Neustále vracíme naše zaměstnance zpět k práci, kterou „odflákli“. Je to náročné pro celý tým. Příjemně nás překvapuje, kolik lidí nás zná a jak si naší práce váží. Jak nás dlouhodobě podporují okolní partnerská města jako Svitavy, Polička, Litomyšl a Moravská Třebová. Také nás dlouhodobě moc těší podpora Pardubického kraje, zejména v oblasti stability financování sociálních služeb a dlouhodobá metodická i finanční podpora sociálního podnikání.
Jaké jsou vaše plány do budoucna? Plánujete nové aktivity, činnosti?
V současné době se zaměřujeme zejména na dokončení již rozjetých projektů a na zkvalitnění všech činností a procesů. Nové aktivity a činnosti nyní neplánujeme, nicméně si necháváme otevřenou mysl a díváme se, co se kolem nás děje a v čem bychom třeba mohli začít vyvíjet novou aktivitu. Co byste vzkázal a poradil budoucím zaměstnavatelům při zaměstnávání sociálně rizikových a ohrožených mladých lidí? Dobře si vše rozmyslete, vše pořádně spočítejte, získejte rady tam, kde už podobné věci dělají, a když už se do toho pustíte, vydržte. Tato práce je velmi potřebná, i když si to často lidé neuvědomují. Renata Majvaldová