Tesla byla fenoménem, který prostupoval život Pardubic v mnoha sférách. Na starých fotografiích i ukázkách její produkce ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích ji nově přibližuje webová výstava Odchází Telegrafia, přichází Tesla. Dostupná je na stránce tinyurl.com/pardubickatesla

„Nejstarší historii slavné pardubické továrny jsme popsali v předchozí webové výstavě Telegrafia – babička Tesly. Příběh jsme opustili na konci druhé světové války. Po ní následovala národní správa, přeměna na národní podnik, nový název a zcela nová éra,“ popisuje zrod Tesly autor výstavy, historik Zdeněk Horák.

Do více jak 50 měst, vesnic a vesniček vyšlo s koledou na rtech přes 500 koledníků.
Hlásíme: Výnos z tříkrálových pokladniček je spočítán. Děkujeme

Nová značka

Kde vzala továrna nové jméno? „Byl zvolen k poctě vědce a vynálezce srbského původu Nikoly Tesly, který mimo jiné studoval i v Praze na Karlově univerzitě. Zemřel v roce 1943 v USA a díky popularitě slovanských Srbů a Jugoslávie v českém prostředí bylo jeho jméno v názvu přijato příznivě,“ popisuje Horák. „Po roztržce mezi Jugoslávií a Sovětským svazem se českoslovenští komunisté museli s pojmenováním Tesla nějak ideologicky vyrovnat – krátkodobě se tedy užívalo poněkud těžkopádně znějící vysvětlení, že Te-sla znamená zkratku technika slaboproudá,“ usmívá se historik.

Tesla vyráběla především slaboproudou elektroniku – telefonní zařízení, radiopřijímače, televizory nebo  radiolokační zařízení. K původním třem provozovnám v Pardubicích časem přibylo výzkumné pracoviště v Kokešově – Opočínku, na konci 50. let začal rozvoj areálu u Zámečku. O jednotlivé segmenty výroby se také dělily další Tesly v Československu – například rozhlasové ústředny převzala Tesla Valašské Meziříčí a televizory Tesla Orava.

Za zdí hřbitovní...
FOTOGALERIE Z POLIČKY: Za zdí hřbitovní aneb všichni nezapomenutelní andělé

Sídliště i školy

Jen těžko lze docenit význam fenoménu Tesla pro samotné Pardubice. „Zaměstnanci potřebovali byty – vzniklo proto sídliště Tesla se svobodárnami, jeslemi a mateřskou školkou. V polovině 60. let rostly výškové domy v ulici S. K. Neumanna a později nová sídliště u Slovan. Továrna potřebovala vlastní školství a měla výrazný vliv na městskou dopravu a komunikační síť, o sportu, dostupnosti zdravotní péče či rekreační vybavenosti nemluvě. Bez nadsázky lze pro dobu 50. až 80. let říci, že Tesla byla Pardubice a Pardubice Tesla,“ uzavírá Zdeněk Horák.

Kateřina Procházková Skůpová