Tento francouzský výlet měl jasný cíl, a to zlepšit mezinárodní vztahy a zajistit, že francouzští studenti se seznámí s českou kulturou a čeští trochu s francouzskou kuchyní.
Už od prvního dne bylo vidět, že studenti ze země galského kohouta jsou zvyklí na trochu jiný režim než my. Každopádně naši francouzští přátelé i cestovali a navštívili například pivovar v Poličce, Litomyšl (město Bedřicha Smetany) nebo před odjezdem naše hlavní město Prahu.
Největší pozornost rozhodně ale získala soutěž, kde se konečně spojily naše mezinárodní síly. Francouzi se rozdělili do dvou skupin, které později dostaly název podle pásek, které měli studenti nalepené na ruce, ŽLUTÁ a MODRÁ. Skupiny se skládaly z 10 Čechů a 20 Francouzů. Oba týmy měly úplně stejný úkol, a to rozdělit se na dvě poloviny a určit si, jaká jídla se budou podávat, jaké drinky připraví porotě a jak vyzdobí svůj stůl, na kterém budou pokrmy podávány.
Vše vymyslet bylo ovšem to nejsnazší, problémy přišly ve čtvrtek, kdy se vše muselo do 12 hodin připravit, takže začal stres, teda hlavně na straně Čechů, naopak velice klidní a trochu blázniví Francouzi to brali vše spíše jako zábavu. Češi kromě stresu „že nestíhají“, bojovali i s emocemi a někteří se dokonce pod nátlakem časového presu psychicky trochu zhroutili.
Nervové zhroucení ani stres však nezastavily naše soutěžící a všechno dopadlo skvěle. Soutěž, do které se v roli porotců zapojili i představitelé pardubického kraje, začala sice s menším skluzem, ale dopadla famózně. Jídlo, které připravily oba týmy, moc chutnalo a spolupráce mezi studenty byla úžasná. Vše zakončilo vyhlášení vítězů, kde za kuchyň vyhrál tým žlutých a za obsluhu tým modrých. Finální tečkou byly proslovy porotců a ředitele školy, společné focení a hlavně - závěrečný úklid.
Francouzská návštěva odjela po emotivním loučení v pátek 22. 3. z Poličky a o den později z Prahy domů do Francie.
Závěrem: „Z mezinárodní návštěvy jsem nadšen, bylo to sice náročné, ale myslím, že Francouzi i Češi našli nové přátele a všichni ochutnali nové chutě ciziny.“
Matouš Jelínek, G4