Jak se orientovat v neznámém terénu, používat správně mapu, buzolu a jaké jiné způsoby navigace mohou posloužit k určení světových stran v přírodě se dozvěděly děti z Pardubického kraje díky projektu POKOS. Své zkušenosti dětem předali vojáci 14. pluku logistické podpory, Krajského vojenského velitelství Pardubice a zástupci odboru komunikace Ministerstva obrany.

„POKOS má zvýšit povědomí žáků a studentů základních a středních škol o tom, že obrana státu není pouze záležitostí ozbrojených sil a profesionálních vojáků, ale všech občanů České republiky. Vojáci proto předávají dětem své zkušenosti a také jim názorně ukazují, jak se zachovat v krizových situacích,“ přiblížila projekt Daniela Hölzelová z odboru komunikace Ministerstva obrany.

Stovky dětí ve věku 11-15 let se dozvěděly mnoho zajímavých informací z oblasti topografie a přežití v přírodě. Naučily se číst v mapě a orientovat v terénu i poznávat světové strany bez kompasu, například z noční oblohy, hodinek nebo pozorováním přírody kolem sebe. „Pokud máte mapu a kompas a víte, jak je použít, nemůžete se nikdy ztratit,“ zdůraznil vojenský specialista ze 14. pluku logistické podpory. „Nejlepší trasa do cíle nemusí být nutně nejkratší. Vybírejte si cesty a stezky, které jsou bezpečné. Snažte se vyhýbat nebezpečným místům, jako jsou například strmé skály. Kdo umí číst vrstevnice a dokáže si promítnout své okolí do mapy, ten má v přírodě velkou výhodu,“ dodal.

Děti se také dozvěděly, jaká místa jsou ke stavění stanů či přístřešků vhodná a jak připravit a rozdělat v přírodě oheň. Vojenský instruktor představil materiály, které se od jiskry snadno vznítí a naučil děti rozdělávat oheň pomocí křesadla. „Není to žádný med, ale zase lze díky němu a při dobré technice lze rozdělat oheň i ve vlhkém prostředí,“ upozornil. Stejně jako teplo je pro přežití v přírodě zásadní voda: „V přírodě neexistuje čistá a zcela zdravotně nezávadná voda. Před konzumací ji proto nejdříve převařte, čímž rizika minimalizujete,“ upřesnil vojenský instruktor.

I přes časté kontrolní otázky vojáků a pracovníků odboru slavil POKOS v Pardubickém kraji úspěch: „Když jsme byli aktivní, dostali jsme drobný dárek. Takže se celá třída pořád hlásila. Byla to skvělá motivace. Nejvíce se mi však líbilo, že jsem se dozvěděl, jak se zachovat, když se ztratím v přírodě a budu tam muset pár hodin vydržet, než mě zachrání,“ řekl s nadšením Petr z osmé třídy Základní školy Králíky.

Tereza Kembická