Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Možná ano, možná ne. Jisté však je, že když je „zle“, to dobré zasvítí a vynikne. Platí to hlavně o lidech. My na pedagogické škole v Litomyšli dobře víme, že mnoho našich žáků a studentů jsou lidé obětaví, laskaví, dobrosrdeční, nesobecky pilní a pomáhající. Víme to a jsme za to vděčni. Nyní se však o tom mohli přesvědčit i druzí lidé, zejména ti potřební.

Škola na dálku se dá dělat po večerech (a nocích), ale co potom s „volnými“ dopoledny? Pro některé studenty to byla – a je – příležitost k pomoci! Například Marie Fialová (VOŠ pedagogická) se přihlásila na výzvu Dětského domova Pardubice, jenž hledal dobrovolníky, kteří by pomohli zajistit vzdělávání školních dětí a péči o děti nejmenší. Tereza Bezdíčková (Střední pedagogická škola) zase pomáhá s projektem pro seniory – zpracovává videoprezentace regionálních pověstí, jimiž Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě zpříjemňuje karanténu klientům Domovů pro seniory apod.

Práce se jmenovaným studentkám daří, svědčí o tom děkovné e-maily, které docházejí na adresu ředitelství školy. Je nám potěšením tlumočit poděkování Dětského domova, jehož pracovníci jsou velice vděčni, že se v tomto těžkém období najde někdo, kdo nehledí na zdravotní riziko a svůj volný čas dělí mezi studium a péči o potřebné děti. Dětské domovy bez přestání pečují o své svěřence, přičemž v nouzovém stavu se jejich nelehká práce stala ještě náročnější. Kéž jim nikdy nescházejí síly a dobrovolníci! Obdivujeme se jejich práci a altruismu.

Život se v posledních dnech pomalu vrací do starých kolejí, máme naději, že brzy budeme chodit do školy a pracovat „jako normálně“. To špatné budeme moci zapomenout a radovat se ze samozřejmých každodenních maličkostí. Ale na solidaritu, toleranci, vstřícnost a dobrovolnou pomoc bychom zapomínat neměli. Ty se totiž hodí vždycky.

Pedagogická škola Litomyšl