Od instalace 350 metrů dlouhé ochranné sítě na Sněžce v polovině června se podle ředitele Krkonošského národního parku zatím objevilo jen minimum přestupků v podobě vstupu do klidového území národního parku mimo vyhrazený prostor, tedy překonání 70 cm vysoké sítě. Více než na Sněžce jich řešili strážci přírody ve Slezském sedle v okolí zaniklé Obří boudy, kde jsou ochranné sítě také nataženy. Oproti předchozím letům je to znatelný pokles přestupků v místě, které denně navštíví v průměru 5 tisíc turistů, ve výjimečných případech i dvojnásobek.

Nová turistická útulna figuruje také v údolí Bílého Labe. Stejně jako pět dalších ji navrhli a vyrobili studenti architektury ČVUT v Praze.
Krkonoše mají nové útulny, studenti použili japonskou úpravu i ocelové silo

„Prozatím je zkušenost se sítěmi jednoznačně pozitivní. Začalo to všeobecně dobrým přijetím a pochopením u veřejnosti. Sám jsem zaznamenal snad jediný vážně myšlený kritický hlas. Ohleduplnější chování zejména v podobě pečlivějšího úklidu jsme zaznamenali také u turistů, kteří na Sněžce bivakují a čekají na východ slunce. Pomohlo nejen rozmístění sítí, ale bezpochyby také dvacet nových laviček, které teď mohou návštěvníci využívat,“ poukázal na další novinku ředitel Správy KRNAP.

Konec piknikování

Na stávající sloupky s řetězy, které na Sněžce už tradičně oddělují prostor pro návštěvníky od někdejší 1. zóny a nově vyhlášeného klidového území národního parku, pracovníci Správy KRNAP na letní sezónu umístili společně s pracovníky polského Krkonošského národního parku 70 centimetrů vysoké ovčí pletivo. Instalovali ho také ve Slezském sedle.

„Chceme zvrátit neblahý trend stále častěji se vyskytujícího posedávání a piknikování na vzácných alpínských trávnících s rostlinnými druhy, které se nevyskytují nikde jinde v Česku nebo nikde jinde na světě. Přímo na zemi mezi kamením na vrcholu Sněžky také hnízdí tři vzácné ptačí druhy a předmětem ochrany je v těchto místech i neživá příroda, konkrétně mrazem tříděné půdy. Kromě Sněžky pomáhá ovčí pletivo chránit jedinečný druh, pampelišku krkonošskou, ještě ve Slezském sedle v okolí zaniklé Obří boudy,“ vysvětlil Böhnisch.

Turistický ruch v oblasti Pradědu
Koronavirová pravidla dělí Praděd: Na Barborce s rouškou, na Kurzovní bez

„Pokud má umístění sítí nějakou slabinu, pak je to podpora mylné domněnky některých turistů, že kde není síť, tam se může volně vstupovat,“ dodal. V této souvislosti čeká Správu Krkonošského národního parku dokončení pásového červeného značení a umístění tabulek, které upozorňují na vyhlášené klidové území a jeho zákonná pravidla.

„Prozatím odoláváme výzvám od návštěvníků umístit sítě na další problematická místa, jako je třeba hrana Pančavského vodopádu. Nechceme z tohoto opatření vytvářet standard,“ řekl ředitel národního parku.

Hlídky doplní policisté

Na Sněžce a ve Slezském sedle se každý den po celou letní sezonu střídají proškolení držitelé průkazu a odznaku stráže přírody z řad zaměstnanců Správy KRNAP. „Prozatím řešili přestupky domluvou. V dalších dnech bychom rádi zapojili do služby na Sněžce také policisty a zároveň už přikročíme u těch, kteří nejsou schopni respektovat ani technické opatření v podobě sítí, k pokutám a správnímu řízení,“ upozornil ředitel národního parku.

Bývalá rota a jak vypadá dnes.
Tajemství někdejší sklářské vsi. Přitahuje Bystřice satanské rituály?

"Spolupráce s Policií České republiky si vážíme, vztahy jsou dobré jak směrem do Královéhradeckého, tak Libereckého kraje. Bohužel stejně jako my, ani policie, nemá dostatek lidí, techniky a prostředků, aby s námi mohli její příslušníci sloužit tak často, jak by bylo potřeba," konstatoval Robin Böhnisch.