Kliknutím zvětšíteV časech, kdy vlády vrší rozpočtové schodky v řádu stovek miliard, to na první pohled vypadá jako dobrá zpráva. Vedení měst a obcí loni z celkových příjmů 437 miliard korun utratila pouze 412 miliard. Kladná bilance obecních rozpočtů trvá nepřetržitě již od roku 2012.
Jenže z uspořených 25 miliard bolestně ukrajuje vysoká inflace. Ta loni přesáhla 15 procent. Znamená to, že úspory měst a obcí za rok 2022 v průběhu dvanácti měsíců ztratily na hodnotě více než tři miliardy. „Úroky, které obce dostanou za peníze vložené na bankovní účty, nedosahují úrovně inflace. To platilo i v časech, ve kterých byla inflace nízká,“ sdělila Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, která každoročně sestavuje žebříček ekonomického stavu obcí.
Strach z rizika
Podle ní se starostové bojí investovat. Mají totiž před očima osud svých kolegů, kteří doplatili na to, že si obec například vybrala nevhodné dodavatele nebo se jí nepodařilo dodržet podmínky dotační smlouvy. Výsledkem byl vysoký dluh a hněv místních obyvatel.
Vedení obcí tedy dnes riskuje daleko méně. „Neslyšela jsem, že by někdo haněl starostu za to, že jeho obec vykazuje přebytek rozpočtu, případně za to, že obec má na účtech velké množství peněz,“ poznamenala Kameníčková.
Obce tedy ve výsledku investují méně, než by mohly, a hromadí více peněz, než by měly.
Odložené investice
Například v Teplicích skončilo hospodaření za rok 2022 s přebytkem 325 milionů korun. To je po Praze druhý nejvyšší kladný výsledek, převyšuje přebytky rozpočtů všech krajských měst. Mluvčí teplického magistrátu Robin Röhrich ale ubezpečil, že nešlo o záměr.
Výsledek za loňský rok je podle něho dán skokovým navýšením příjmů, které město nemohlo ovlivnit a nevyčerpáním prostředků na investice. „Důvody přesunutí realizace akcí do dalšího období jsou různé. Za hlavní lze považovat dlouhé období od přípravy dokumentace k realizaci veřejné zakázky. V případě Teplic to jsou třeba trolejbusy,“ vysvětlil Röhrich.
Zdaleka největšího rozpočtového přebytku – 15,5 miliardy korun – dosáhla loni Praha. Je to dáno i tím, že největší města dostávají díky pravidlům rozpočtového určení daní více peněz na jednoho obyvatele než menší sídla. Hlavní město loni utratilo přes 82 tisíc korun na obyvatele, nejvíc ze všech měst.
Na druhém místě žebříčku výdajů není překvapivě Brno ani Ostrava, nýbrž šestitisícová Mimoň na Českolipsku s výdaji 81 767 korun na obyvatele. Město s příjmy 290 milionů totiž vloni investovalo 322 milionů do bydlení, především do zateplení 31 bytových domů, které vlastní. Vůbec nejskromnější z více než stovky srovnávaných českých měst pak byly zmíněné Teplice, které si vystačily s částkou 23 688 korun na obyvatele.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
