Slíbil jistému Bohumíru Fáčkovi (nar. 1973) obstarání zboží s možností dobrého výdělku, ale „skutek utek“. „Neměli jsme spory, ale podrazil mě ve kšeftu,“ řekl později Hejna. Dne 25. září - tedy jen pět dní po vraždě Tuana - pozval Hejna Fáčka do chaty rodičů, kde měl mít údajně zboží uložené ve sklepě.

Když se šel Fáček, s částkou dvacet tisíc korun v kapse, do sklepa podívat, zazněl další výstřel. Tajný pohřeb se konal - opět s Dovalilovou pomocí - ještě téže noci na břehu říčky Smutná.

Tuanovo a Fáčkovo tělo dělily zhruba dvě stovky metrů… První objeví 9. října 2003 majitel pozemku, druhé naleznou policisté dík Hejnovým instrukcím 18. prosince téhož roku.

Devátého listopadu 2003 spáchal Jaroslav Hejna ještě třetí vraždu. Došlo k ní v jednom bytě v centru Prahy, obětí se stal Miroslav Buchta (nar. 1947), muž chatrného zdraví, značného majetku, homosexuálních sklonů a dosti výstředních móresů.

Falešná udání, pak ale stažená

„K lidem se choval dost agresivně,“ vypověděl svědek, který chodil Buchtovi poklízet. „Když mě potřeboval sehnat, oznámil na místní oddělení policie, že mám u sebe dvě kila semtexu, nebo že ho chci zabít. Jen co mě policajti zašili, Buchta udání stáhl. Taky mi jednou vyhodil věci i s mobilem do Vltavy, druhý den mi pak dal peníze, abych si koupil nový.“

Není tedy divu, že se nesnášenlivý Buchta dostal do sporu i s Hejnou. Mělo to jednoznačný průběh – dvě rány lahví do hlavy a byl konec. Z místa činu si vrah odnesl zlatý prsten osázený diamantem, fotoaparát, porcelánovou vázu, mobil a finanční částku, vše v hodnotě asi sto tisíc korun. Buchtovo tělo objevil známý o pět dní později.

Fotky? Snad až po obědě!

Jak už bylo řečeno, 9. 10. 2003 vykopali policisté Tuanovo tělo. Z výpovědi svědků vyplynulo, že se Vietnamec chystal na nějakou schůzku, vyšel najevo i jeho vztah s Hejnou. Do případu se navíc začal promítat i rodinou pohřešovaný Fáček.

Podezření vůči Hejnovi zesílilo, když policie porovnala místa mobilních hovorů všech tří zúčastněných - bylo jasné, že se Hejna i Dovalil pohybovali v inkriminované době nedaleko míst, kde oba muži zmizeli a kde byl Tuan nalezen. Dne 18. prosince došlo k zadržení obou podezřelých mužů.

Hejna doznal všechny tři vraždy a byl ochoten policii ukázat Fáčkův tajný hrob. V souladu s Dovalilovou výpovědí a dalšími důkazy - mimo jiné stopou Fáčkova DNA ve sklepě chaty Hejnových rodičů - to stačilo.

Podle znalců není zdánlivě solidní a přesvědčivý Hejna osobou primárně agresivní, ale dokáže agresivitu použít, je-li to pro něj výhodné. Experti v posudku zmínili, že během hovoru s obviněným byly z jeho strany časté sarkasmy ve stylu: „Co se dá dělat, ještě se nasedím dost,“ provázené úsměvy.

Když měl Hejna při seznamování se spisem možnost poprvé vidět snímky z ohledání místa činu nebo pitev, řekl s náznakem úsměvu: „To bych si asi neměl před obědem prohlížet!“

Krajský soud v Českých Budějovicích odsoudil v listopadu 2004 Hejnu k 25 rokům odnětí svobody, 22. února 2005 však Vrchní soud změnil verdikt na doživotí - jako požadavek generální prevence a také výstrahy potencionálním pachatelům.