Jsou v domě lepší kamna, nebo krb? Je nutné si uvědomit několik věcí

Co všechno je nutné vzít v úvahu? Kromě provozních nákladů ve vztahu k těm pořizovacím taky zdravé vnitřní prostředí neboli mikroklima. Nezáleží jen na složenkách za vytápění, ale také na koncentraci kysličníku uhelnatého i vlhkosti vzduchu. K tomu si přidejte požadavky na komfort ovládání a podmínky konkrétní stavební situace.

Do výběru otopného systému promlouvá mimo jiné i způsob přenosu tepla do prostoru. Trend se kloní k velkoplošným soustavám s nižšími teplotami, tedy typicky k podlahovému vytápění, které má tu výhodu, že díky teplu od nohou poskytuje pocitově vyšší teplotu, než ve skutečnosti v místnosti je. Navíc se u podlahového vytápění nevíří prach.

Některým lidem ale nemusí tento princip vyhovovat a dají přednost lokálním topidlům v podobě radiátorů nebo přímotopů, nicméně i u nich je tendence spíše zvětšovat plochu a snižovat teplotu.

A zapomínat samozřejmě nelze ani na vytápění teplovzdušné, které je ve hře především v případě, že je dům vybavený systémem nuceného větrání. Tepelná čerpadla systém vzduch–voda nebo vzduch–vzduch vynikají snadnou montáží, navíc se pozitivně projeví v celkové výpočtové energetické bilanci jakožto obnovitelný zdroj energie.

Designér Eduard Herrmann: K věcem, které si smontujete, máte osobnější vztah

Výše popsané představuje mnoho ingrediencí, ze kterých mohou šikovný projektant a osvícený investor namíchat fungující koktejl. Nebo taky ne. Hranice je v tomto případě tenká. Jak si tedy nezkazit chuť? Při volbě zdroje vytápění byste se měli řídit zákonnými normami. Vyhláška o domech s téměř nulovou spotřebou preferuje zdroje tepla z obnovitelných zdrojů, navíc se od roku 2022 chystá další zpřísnění.

Výběr tak zásadně ovlivňuje takzvaný faktor neobnovitelné energie, který je ale trnem v oku řadě výrobců, a nutno říct, že oprávněně. Některé zdroje totiž výrazně znevýhodňuje, protože využívají energii z neobnovitelných zdrojů, nicméně faktický dopad na životní prostředí stojí minimálně za polemiku, zvážíte-li celkovou ekologickou zátěž při výrobě.

Typickým příkladem je elektrické vytápění, které je velmi levné na pořízení, ale je znevýhodněné koeficientem 3,0 (v plánu je snížení na 2,6). Pokud tepelné ztráty domu vyžadují například 20 kWh výkonu topného tělesa, elektřina je rázem ve výpočtu na hodnotě 60. Obnovitelný zdroj s koeficientem 0,1 se dostane na hodnotu 2.

Je ovšem otázka, zda je elektrické vytápění skutečně třicetkrát „horší“, vezmeme-li v úvahu i to, že na zdroj tepla musíte vydělat peníze, to znamená jezdit do práce, zvyšovat uhlíkovou stopu… Je to skutečně téma velké, ožehavé a především mezioborové.

Podívejte se na základní atributy jednotlivých druhů vytápění a jejich klady a zápory. Svůj budoucí dům nemusíte vytápět jen jedním zdrojem tepla, naopak právě kombinace několika druhů představuje obvykle ideální volbu.

Plyn, elektřina, tepelné čerpadlo, nebo tuhá paliva?

Jaké plusy a mínusy mají jednotlivé typy vytápění? Velmi pohodlné médium, od kterého odrazuje v podstatě jen cena paliva, která je dost nepředvídatelná. Ano, jistě už je vám jasné, že tyhle charakteristiky sedí pro vytápění pomocí plynu.

U novostaveb se používají již výhradně kondenzační kotle, které dokážou využít zbytkové teplo z odcházejících spalin. Nezanedbatelnou výhodou je jejich snadná regulace, vysoký výkon a navíc bezkonkurenčně rychlá dodávka teplé užitkové vody.

Fenomén minidomků: bydlet se dá pohodlně i v prostoru 26 metrů čtverečních

Na provoz asi bude často pranýřovaná elektřina, která je nejdražším typem topného média, ale s ohledem na nízké tepelné ztráty moderních domů představuje výrazný plus nízká pořizovací cena a velmi snadná regulace. Obvykle se řeší v podobě podlahového vytápění rohožemi nebo fóliemi, používají se ale i přímotopy. Pro teplovodní systém ale není elektřina úplně ideální.

Zrovna nízká není cena tepelného čerpadla, ale vyšší náklady jsou vyváženy velmi nízkými náklady provozními. Topný faktor se pohybuje kolem hodnot 1 : 5 čili na jednu vynaloženou kWh energie čerpadlo pět kWh vyprodukuje.

Nejúčinnější, ale zároveň nejnákladnější (řádově stovky tisíc korun) je systém země–voda, systémy vzduch–voda, případně vzduch–vzduch jsou levnější, v zimních měsících ale jejich výkon klesá a budete muset prostory dotápět bivalentním zdrojem.

Ani tuhá paliva nejsou ze hry, vždyť většina domů má dnes krbová kamna. U moderních rodinných domů však představuje topení kamny paradoxně problém s příliš vysokým výkonem. Negativem je také vysoušení vzduchu, prašnost a horší regulace topného systému, nicméně jako další zdroj poslouží velmi dobře.

Rekuperace tepla při nuceném větrání

Systém nuceného větrání bývá v dnešní době poměrně běžnou součástí domů. Mnohými zatracovaný, mnohými vyzdvihovaný. Asi všichni znáte zažitý mýtus o tom, že v domech s nuceným větráním nelze otevírat okna… Je to samozřejmě nesmysl.

Současné rodinné domy jsou maximálně vzduchotěsné, aby jejich obálkou unikalo co nejméně tepla. S tím jde ale ruku v ruce potřeba častějšího větrání, které je důležité mimo jiné kvůli snížení kysličníku uhelnatého v prostoru.

V létě je to poměrně jednoduché, prostě otevřete okno. To samozřejmě lze udělat i v zimě, jenže tím vypustíte drahocenně nashromážděné teplo.

Chalupy jsou hitem. Náročná údržba a opravy ale mohou zájemce odradit

A právě v zimních měsících je systém nuceného větrání nedocenitelný. Zajistí totiž výměnu vzduchu bez potřeby otevírání oken, a tedy bez vzniku tepelných ztrát, zároveň slouží jako zdroj tepla v případě, že je systém osazen rekuperací odpadního tepla. Znehodnocený teplý vzduch je přiveden do výměníku, kde je mu teplo odebráno a předáno čerstvému vzduchu přiváděnému.

S ohledem na to, že moderní domy s tímto systémem mají často i velké prosklené plochy, které jsou zdrojem solárních zisků, může celý systém pokrýt potřebnou tepelnou ztrátu. Co se technického aspektu týče, větrání představuje systém kanálů, které předávají a odebírají vzduch dovnitř a ven u podlahy nebo stropu výústkami. O větrání se pak stará centrální jednotka.

Celý systém není právě levný, pro běžně velký rodinný dům se pohybuje kolem dvou set až tří set tisíc korun, nicméně s náklady může pomoci dotace z programu Nová zelená úsporám. Majitelé domů s nuceným větráním navíc oceňují i eliminaci pachů díky čisticím filtrům v jednotce.

Krb v pasivním domě? Proč ne

Pohled na poskakující plamínky živého ohně neztrácí své neopakovatelné kouzlo ani v moderních domech, které lze vytopit bez starostí a prachu, poměrně levně a možná i efektivněji třeba pomocí tepelného čerpadla. Dokonce někdy mohou být krbová kamna dokonce ideálním řešením vytápění domu, chce to ale pečlivě promyslet všechny proměnné.

S ohledem na velmi nízkou potřebu tepla pro vytápění nových rodinných domů se využívají především plošné systémy s nižší teplotou – podlahové vytápění, případně velké radiátory, které předávají menší teplotu, ale větší plochou. Zjednodušeně lze říct, že zatímco v minulých letech bylo obvyklé do prostoru předávat teplo z několika menších „bodů“ s vysokou teplotou, nyní je trend předávání tepla opačný – velká plocha a menší teplota.

Je to efektivnější způsob, protože výkon, respektive teplotní spád nemusí být tak velký, je ale faktem, že pocitově v domě může chybět jeden zdroj silného sálavého tepla. Právě proto se lidé ke kamnům a krbům uchylují nejčastěji. Teplo z kamen je intenzivnější, prostě tak trochu „jinak“ příjemné.

Jak na úsporné a promyšlené bydlení

Dalším bonusem je v současnosti poměrně nízká cena topného dřeva, byť internetové nabídky na to příliš nevypadají – vyplatí se jednat osobně s lokálním dodavatelem. Důležitý je v souvislosti s energetickou bilancí rovněž faktor primární energie, který je u dřeva 0,1, zatímco například u elektřiny 3,0 (respektive 2,6 po zavedení odsouhlaseného snížení faktoru).

Pokud tedy kamna fungují jako hlavní zdroj vytápění, mohou velmi příznivě ovlivnit celkovou výpočtovou bilanci. Nelze však zároveň zastírat, že topení v krbu či kamnech má i svá úskalí. Zaprvé je to horší regulovatelnost, byť u kvalitních výrobků je na vysoké úrovni, a zadruhé nepořádek. Provoz kamen je prašný, takže je nutné počítat s častějším vysáváním a také kratší frekvencí malování stěn.

Kamna, nebo krb?

Princip všech sálavých topidel je v podstatě stejný nebo velmi podobný. Při vašem rozhodování tak budou hrát roli osobní preference a prostorové možnosti. U kamen oceníte, že jsou připravená k provozu prakticky okamžitě, zatímco v případě krbu je nutné obezdít krbovou vložku.

Otevřený krb, jaký znáte z hradních sálů, je však minulostí kvůli naprosto enormním tepelným ztrátám, respektive kvůli velmi nízké účinnosti. U kamen je nasnadě zapřemýšlet nad variantou s akumulačním obložením, které dokáže uvolňovat teplo pozvolna ještě několik hodin po dohoření, což je ideální právě pro pasivní či nízkoenergetické domy.

Při výběru krbu zohledněte především prostorové umístění, krbová vložka může být standardní nebo například rohová, může být vybavena zadními přikládacími dveřmi a tak dále. Pohodlí zaručí peletový krb, který si automaticky podle programů pelety sám zapálí, zatopí na požadovanou teplotu a poté temperuje na minimální výkon. Majitel pouze maximálně jednou denně přisype pelety a užívá živého ohně.

Zásobník je stejně jako vložka zabudovaný ve zdi, pelety se doplňují pomocí otvoru ve zdi, který je opatřen krytem. Zajímavé je, že u nás nejsou peletové kotle příliš v kurzu, byť jsou nesmírně populární například v sousedním Německu a mohou představovat velmi zajímavou alternativu ke klasickým zdrojům.

Jak nejlépe zabydlet koupelnu: nábytku je lepší mít méně, než více

Kamna či krb nemusejí fungovat jen pro vytápění místnosti, ve které jsou instalovány, využít jejich teplo lze po celém domě. První možností je teplovzdušné předání, kdy horký vzduch z krbu proudí kanálem nebo potrubím do dalších místností. Od tohoto způsobu se ale upouští, protože ho provází značná prašnost v místnosti, a navíc propojení místností potrubím narušuje akustické parametry.

Častěji se využívá teplovodní přenos, kdy se teplo z krbu či kamen přes výměník předává do topného systému, konkrétně do velkého zásobníku topné vody, která se ohřívá právě jejich pomocí plus dalšího zdroje. Pokud právě topíte v kamnech, systém vypne bivalentní zdroj a využije právě získávané teplo. Jestliže kamna netopí, systém opět sepne druhý zdroj tepla.

Sálavé topidlo v pasivním domě

Velkým tématem posledních let jsou kamna v pasivním domě. Mohou se vůbec do takových domů instalovat? Odpověď zní: určitě ano, má to ovšem dva háčky.

Zaprvé – s ohledem na potřebu tepla pasivních domů (pod 15 kWh) je nutné volit kamna s nízkým výkonem, jinak se bude prostor přetápět.

A zadruhé, je nutné zohlednit přítomnost systému nuceného větrání s rekuperací tepla. Kamna k hoření potřebují značné množství vzduchu. Pokud by se vzduch bral z interiéru, systém větrání bude do místností neustále vhánět vzduch nový, takže výrazně stoupne jeho spotřeba a zároveň klesne rekuperační schopnost. Z toho důvodu je bezpodmínečně nutné dodávání vzduchu ke kamnům externím přívodem, který je řešen samostatným průduchem v komínu.

Byť to není podmínkou, centrální přívod vzduchu (CPV) z exteriéru se doporučuje rovněž pro prostory bez nuceného větrání, protože kamna odebírají z místnosti značné množství čerstvého vzduchu, který je poté třeba dodat do prostoru větráním, což má ale za následek únik tepla, a tedy zvýšení tepelných ztrát.

Roubenka, kde vládnou skřítci: Útulný interiér lze udělat i bez vysokých nákladů

Při použití výměníku je důležité mít v systému instalovanou takzvanou vychlazovací smyčku, respektive automatický regulátor primárního spalovacího vzduchu. Pokud totiž vypadne elektrická energie, oběhové čerpadlo se vypne a nashromážděné teplo se z něj nedostává ven. Ve výměníku se zvýší tlak, který v krajním případě unikne speciálním ventilem, nicméně to znamená vyplavení domácnosti.

Regulátor primárního spalovacího vzduchu zajistí, že pokud dojde k výpadku elektřiny a teplota ve výměníku dosáhne 95 °C, pomocí termostatické klapky se zastaví přívod primárního vzduchu, takže se kamna vlastně uhasí. Vychlazovací smyčka zase funguje tak, že se otevře ventil citlivý na teplo a do smyčky se začne napouštět voda z vodovodního řadu, která výměník ochladí.

Autor: Tomáš Hranička