Politiku jsem vždycky sledoval. Na vysokých pozicích v armádě a v NATO to jinak ani dost dobře nešlo. Bylo pro mě důležité vědět, jaká očekávání a úkoly mají naši prezidenti, ministři a další politici ve vztahu k armádě, jak vnímají její postavení ve společnosti a fungování na národní i spojenecké úrovni. Od toho se potom odvíjela naše jednání o tom, kolik prostředků armáda na tyto úkoly potřebuje nebo kde bude nasazena.

V NATO to bylo podobné, jen o stupeň výš. I tam šlo o to, jaké má který prezident, premiér či král názory na způsob řešení mezinárodních problémů aliancí a co od jím vedené země lze očekávat.

Vladimír Dlouhý
Proč se mluví o drahotě?

Zdroj: Deník

Po odchodu do civilu jsem politiku sledovat nepřestal. Na rozhodnutích politiků už nejsem pracovně ani existenčně závislý, ale stále se cítím být aktivním občanem, kterému není jedno, jakým směrem se naše země bude ubírat, protože to bude ovlivňovat můj život i životy mých nejbližších.

Přesto, krátce před letošními volbami, jsem už televizi téměř přestal zapínat. Ne snad že by mě nezajímalo, co jednotlivé strany a jejich představitelé říkají. Ale, až na výjimky, se už nedalo koukat na to, jakým způsobem to říkají. Forma v letošní kampani často porazila obsah na hlavu a přestalo v podstatě záležet na tom, co kdo říká. Podstatnější bylo, že to říká nahlas a dostatečně útočně. Proto jsem si řekl, že tohle vidět nemusím a než půjdu k volební urně, budu spíš přemýšlet nad dlouhodobou prací konkrétních politiků než nad tím, co předvádějí v posledních dnech.

Výsledky voleb jsem uvítal. Daly mi naději na změnu stylu politiky posledních let. Ale aby změna stylu a především obsahu opravdu přišla, bude důležité udržet společný postup obou parlamentních koalic a postupně překonávat rozdělení společnosti při řešení složitých celospolečenských problémů.

Miroslav Bárta
Hérakleitův zákon a co my s ním

Jeden z nich znovu nabývá na síle a aktuálnosti. Pandemická čísla opět narůstají a já upřímně nemám pocit, že jsme se z minulých vln nějak výrazněji poučili a že všichni odpovědní mají jasnou představu, co tentokrát budeme dělat. Spíš mám dojem, že letní čas, kdy jsme měli od pandemie v podstatě klid, jsme vyplýtvali na více emotivní než racionální kampaň, a jinak se nic moc nezměnilo.

Petr Pavel
je bývalý předseda vojenského výboru NATO a bývalý náčelník generálního štábu české armády

Není to jen můj názor. Jezdím po celé republice a bavím se s komunálními politiky a různými experty o krizích. Nejen o té zdravotní, ale o krizích obecně, protože ač se to nemusí na první pohled zdát logické, různé typy krizí toho mají vždy hodně společného.

Na spoustě věcí se shodujeme a zejména s komunálními politiky se na toto téma bavím rád. Oni na vlastní kůži zažívali, co všechno v krizích nefungovalo. A také vědí, jak by to šlo dělat lépe. Všechny tyto poznatky jsme s kolegy včlenili do návrhu pracovně nazvaného Systém protikrizové ochrany.

Nejde o dlouhý dokument. Vlastně je to spíš takový návod, jak budoucí krize zvládat efektivněji a s menšími škodami. A jako občan bych si moc přál, aby se nová vláda zavázala k tomu, že takový funkční systém pro nás všechny uvede do života. Jinými slovy, že se v jejím programovém prohlášení objeví náprava nedostatků, které Česká republika ve zvládání krizí má.

Tomáš Jindříšek
Spojí volbami rozdělený národ výběr nového prezidenta?

Až se to stane, rád zapomenu na určitou hořkost z volebních kampaní. Krize se totiž týkají a budou týkat nás všech bez ohledu na to, koho jsme volili, kolik nám je let, kde bydlíme nebo kolik peněz máme na účtu. A práce na jejich zvládání je proto podle mého přesně tím, co může spojovat národ, který někteří politici dlouhodobě rozdělují.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.