Putin, Mariupol, Kupol

S lehkou nadsázkou: O tom, co se děje kolem ruské války na Ukrajině, víme jistě jen jedno: Putin je útočník a okupant. Ukrajinci se brání a mají svaté právo získat zabraná území zpět. Vše ostatní je, přes chvályhodnou práci válečných zpravodajů, v mlze.

Vezměme jen pár příkladů. Putin v Mariupolu nadšeně vítán? Tak předně, byl tam vůbec? Copak by se opravdu pustil mezi lidi, když jinak sedává na konci dlouhého stolu? A pokud se odvážil, nebyli „vítači“ převlečení a prověření vojáci a vojákyně? I kdyby to byli běžní občané, jásali upřímně, nebo se samopalem za hlavou?

Putinova „pracovní cesta“. Ruský prezident navštívil okupovaný Mariupol

Většina médií civilizovaného světa má pochopitelný sklon malovat Ukrajinu narůžovo. Jenže ani hrdinové nejsou bez vady. Anatolij Kozel, řečený Kupol, promluvil pro Washington Post. Posily, které dostává, jsou zoufalé. Vojáci neumějí střílet. Jeden nevystřelil proto, že se bál zvuku výstřelu.

Zjevně vlastizrádné prohlášení. Viník však není uvězněn ani zastřelen, jen převelen k výcvikové jednotce.

Je to nepochopitelná slušnost ukrajinského vedení? Nebo záhy Kupol zmizí, až se na něj zapomene? Nebo to je celé výmysl a past na Rusy? Dosud se psalo jen o chabosti jejich nováčků. Ale nebyla to past na Ukrajince?

Nebo vezměme ty kříže wehrmachtu na ukrajinských tancích. Podle velení chyba jednotlivce. Ale jak se to mohlo stát? Nebyli všichni kolem slepí? A nekoketují přeci jen někteří Ukrajinci s památkou nacistického válečného zločince Stěpana Bandery?

Dezoláti a ukrajinská vlajka

Jsou dva druhy fotbalových fandů. Jeden křičí „soudce je vůl“, pokaždé, když je potrestáno jeho mužstvo. Ten druhý vidí faul, i když ho udělají jeho oblíbenci. To, že jsme plným právem na straně Ukrajiny, by nám nemělo bránit v tom, abychom viděli její chyby a slabiny.

Jednostranné informace totiž pomáhají těm, kdo fandí soupeři. Vidíte, mohou říci, tohle není zpravodajství, ale propaganda.