Náročná práce restaurátora vrátila na místo kříž za kostelem v Radiměři. Po sto padesáti letech je opět jako nový. Jeho bělavá barva je vidět zdáli.
Některé polní kříže zmizely. Ať už vinou majitelů pozemků, kterým zřejmě překážely, nebo kvůli vandalům, kteří je zničili. V letošním roce to bude sto padesát let, kdy v dílně některého z mistrů vznikl Bílý kříž, který je v Radiměři za kostelem svaté Anny. „Nachází se na někdejší Panské cestě. Byla to kdysi nejkratší cesta do Vendolí a do Svitav,“ uvedl Karel Mauer z Radiměře, který podklady pro opravu tohoto a ještě dvou dalších křížů připravoval. Před opravou by ho však jeho původní sochař nepoznal. Byl totiž téměř zničený. Zůstal z něho pouze rozpadlý podstavec.

Renovace kříže za kostelem se ujal mladý restaurátor Michal Durdis z Karlových Varů. Jeho několikaměsíční práce začala tím, že posbíral kusy rozpadlé opuky a opatrně rozebral zbývající část podstavce a odvezl je do ateliéru. „Spodní část byla rozpadlá asi na dvanáct dílů, římsa rozbitá. Kříž a Ježíšek zmizeli úplně,“ uvedl Michal Durdis. Aby mohl sestavit podobu celého křížku, potřeboval podklady. „Podařilo se mi sehnat fotografie ze tří různých pohledů. Díky předloze jsem mohl vysekat kříž a vymodelovat Ježíška,“ vysvětlil mladík.

Všechny části musel očistit, zkompletovat a zacelit. Nejzásadnější fází rekonstrukce bylo podle restaurátora doplnění všech chybějících plastických tvarů a modelace. „Bylo hodně složité dávat jednotlivé části dohromady. Obnova byla zásadní, protože byla vůbec první. Opuka je velice problémový materiál. Je jílovitá, táhne vodu a štěpí se. Všude byly trhliny,“ popisoval Michal Durdis. Na kříži odvedl dlouhé hodiny pečlivé práce, kterou nikdo mnohdy ani nezaznamená. Jednotlivé části jsou pospojované nerezovými svorkami, prolité zpevňovačem.

Kříž restaurátor vysekal z pískovce. „Pískovec je úplně jiný materiál než opuka. Je odlišný nejen vzhledově, je také tvrdý. Šlo mi především o to, aby byl nový kříž trvanlivý,“ řekl restaurátor. Také Ježíšek se narodil v restaurátorském ateliéru. „Původní byl litinový. Nového jsem odlil z lamina. Podle fotografií jsem ho dotvaroval a domodeloval,“ upřesnil restaurátor Durdis.

Dnes už křížek zase ukazuje starou Panskou cestu. Celý i s podstavcem měří pět metrů, samotný kříž má 2,3 metru. „Je pevně ukotvený v betonových základech a zakonzervovaný před nepříznivými vlivy počasí,“ uvedl mladík. Původní kříž byl polychromovaný, barevný. Barvy působily esteticky a zároveň celou památku chránily. „Podle laboratorních rozborů byl podstavec modrozelený, figury na něm stříbrné. Dnes je to především památka,“ podotkl restaurátor. Je přesvědčený, že když se o něho lidé budou starat, vydrží dlouhá léta.

Současně s tímto křížem prošly rukama Michala Durdise ještě další dva polní kříže z Radiměře. Jeden je u okálů a další za domem Hnátových. Ani tyto křížky nebyly nikdy udržované a podepsal se na nich jak zub času, tak vandalové. Tyto památky restauroval bez předloh a fotografií.

„Celkové náklady na opravu vyšly na pět set sedmnáct tisíc korun. Z programu obnovy venkova jsme získali devadesát procent, zbytek jsme uhradili z obecního rozpočtu,“ sdělil starosta Radiměře Roman Satrapa.