Pondělní výprask

V Poličce na faře žije Američanka Kati Salmons, která tu vyučuje angličtinu. Na Velikonoce zůstala v Čechách. V Americe slaví Velikonoce modlitbami. „Na mších mám nejraději hudbu. Někdy chodím na bohoslužbu ven při východu slunce. Když jsem byla malá, rodiče schovávali vejce se sladkostmi na zahradě a já je hledala. Letos mi poslali čokoládu a velikonoční cukroví poštou,“ říká Kati Salmons. Do kostela vyrazila tentokrát s českými přáteli. Vůbec netušila, co ji čeká v pondělí.


Úplně jiné Velikonoce si pamatuje z rodného Polska Dana Burešová, která se před lety přivdala do Svitav. „Chlapci chodí na pomlázku velmi brzy ráno. Dívky tahají přímo z postele a polévají je studenou vodou. Dospělí muži si o Velikonočním pondělí dopřávají hodně vodky,“ vzpomíná Dana Burešová.
Pravoslavné svátky probíhají jinak. Takové Velikonoce slaví Mikola Tivodar z Litomyšle se svými příbuznými. Do Čech přišla jeho rodina z Ukrajiny před dvanácti lety. Stejně jako čeští křesťané malují vejce, pletou pomlázku a pečou beránka.


Kněz světí pasku

Pravoslavné Velikonoce se nazývají Pascha. „Na Bílou sobotu večer jezdíme do pravoslavného kostela do Lanškrouna. S sebou vezeme košík s chlebem, solí, vejci, beránkem, zeleninou a sladkostmi. Kněz nám vysvětí pasku, což je chléb, který na svátečním stole o Velikonocích rozkrajuje hospodář všem stolovníkům. Po požití svěceného pokrmu společně s posvěceným vajíčkem je člověk celý rok chráněný od zla,“ přibližuje zvyky Ukrajinců Mikola Tivodar. Bohoslužba pro ně začíná v sobotu v devět hodin večer a končí v neděli ve tři ráno.


S mrskačkou na děvčata ale nechodí. Místo toho zajdou na mši do kostela a potom navštěvují příbuzné a známé. „Pečeme hodně cukroví, ale jíme jenom svaté pokrmy jako je chléb, mazanec a jídla studené kuchyně,“ dodává Mikola. Velikonoční svátky pro ně končí až zítra.