V ní chtějí fanouškům historie například ukázat, jak byli lidé vynalézaví při tvorbě nouzových měn. „Ty se používaly v dobách válek nebo ekonomických krizí, kdy lidé schovávali peníze vyráběné z drahých kovů, například stříbra nebo zlata. Proto se v těchto časech razily mince z mědi a dalších levnějších materiálů, později se začaly tisknout i papírová platidla. Nouzové peníze vydávaly státy, ale i také jednotlivá města nebo dokonce podniky, protože chtěly, aby lidé měli k dispozici prostředky umožňující směnu," vysvětlil kurátor výstavy Petr Chaloupka a pokračoval: „Dobrá pověst vydavatele garantovala, že až budou k dispozici normální peníze, tak je lidé dostanou výměnou za ty nouzové. Vydavatelé si však po čase všimli, že si sběratelé peníze nechávají a nepoužívají je ke kupování zboží. Proto vydávali série, kterými se je snažili zaujmout. Počítali s tím, že si je nadšenci nechají a nebudou je chtít proplatit za normální měnu. Máme zde například platidlo vyrobené z kůže, které mělo několikanásobně vyšší hodnotu než běžné „nouzovky". Papírové poukázky byly třeba na padesát feniků, tato měla hodnotu pěti set marek."

K vidění tak jsou nouzová platidla s politickou, hospodářskou i historickou tématikou. Na oběživo se dostaly i komiksové postavy, mýty, legendy a na některá německá platidla dokonce i husité. „Podle pověsti k německému městu Naumburg přitáhlo vojsko vedené Prokopem Holým. Obyvatelé se báli, že husité město vyplení. Proto k nim vyslali výpravu dětí, které je coby nevinné duše měly přesvědčit, aby město ušetřili. Prokopu Holému se jich údajně zželelo, Naumburg nevyplenil a děti obdaroval třešněmi. Dodnes tuto událost slaví při akci zvané Kirchfest, která se koná na konci června. A dostala se i na jejich nouzovou měnu," uvedl Petr Chaloupka. K vidění jsou i další platidla. Například litomyšlská nouzovka z roku 1848 nebo bankovky, které se používaly během první světové války. Lidé se tak můžou například seznámit s bolševickým i bělogvardějským oběživem. Součástí výstavy jsou také poukázky z válečných táborů. „Zajatci si za ně mohli kupovat zboží, ale poukázky platily pouze tam. Ztěžovaly tak případný útěk, protože v normálním obchodě se s nimi nedalo zaplatit," dodal historickou zajímavost Petr Chaloupka.

Jedním z lákadel jsou bankovky používané po první světové válce v dobách takzvané hyperinflace, tedy v časech, ve kterých peníze rychle ztrácely svou původní hodnotu. V muzeu si připravili názornou ukázku. Zatímco krátce po válce stál v Německu jeden bochník chleba necelou jednu marku, v roce 1923 stál už neuvěřitelných 201 miliard. „Lidé proto chodili na nákupy doslova s nůšemi plnými peněz. Demonstrujeme to zde na ukázce. Původně jsme chtěli použít jednomarkové bankovky, ale spočítal jsem, že kdybychom z nich chtěli udělat jeden sloupec, tak by na výšku měřil asi 20 tisíc kilometrů. Proto jsme použili desetimilionové bankovky," upozornil Chaloupka a s úsměvem ukázal na svazky bankovek, které zabírají přibližně stejně místa jako krabice od bot.

Pro děti jsou různé hry a poslední adventní víkend si budou moci z čokoládových figurek odlít své vlastní peníze. Jako doprovodný program v muzeu vymysleli i vlastní hru „Jak se stát keťasem", která volně vychází z populárních dostihů a sázek, kterou si lidé můžou zdarma stáhnout na webových stránkách. Komentované prohlídky jsou v plánu 8. a 16. prosince a pak ještě dvě na začátku příštího roku. 24. ledna výstava celkem 250 bankovek skončí a v létě se přesune do Ústí nad Orlicí.