VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Střípky z dějin obce Rohozná – 5. díl

Rohozná – Rohozenská škola, kdysi „první" či „dolní", dostala novou střechu. Že by tam byl poklad? A byl, skutečně byl.

26.4.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia.cz

Půda totiž tentokrát musela absolvovat úklid úplně dočista a na světlo se dostala hromada zde uložených, patřičně zaprášených sešitů. Říkáte: „Staré papíry? Tak jaký poklad!"

Tajemství z půdy

Cena toho pokladu spočívá v tom, že vedle mnoha balíků třídních knih z různých let, které se týkaly především těch, o nichž se psalo v klasifikačních poradách díky bohaté „nadílce", na kterou navazovala bolestivá nadílka doma, se objevilo také několik sešitů, knih, které vypovídají leccos o dějinách nejen školy, ale i obce. Jejich cena je v autenticitě, v bezprostřednosti pohledu na dobu, ve které byly psány.

Bylo zde šest knih „Jednacích protokolů", dnes bychom řekli „Knih došlé a odeslané pošty" z let 1907-1913, 1920 -1927, 1930 -1936, 1936 -1939, 1939 -1942, 1942 -1945. Co nám mohou říci ty jedno či dvouřádkové zápisy? Z mnoha set se jich bezprostředně obce, či vztahu škola – obec, týká, pravda, jen málo. Mnohem více zápisů vypovídá o dobových tendencích, které sice známe, ale zde je vidíme jaksi „černé na bílém", bezprostředně. A taky smutně. Těžko si představit, že škola rozesílala 40 nebo 70(!) „prosebných dopisů", žádostí o dary na vánoční nadílku pro chudé žáky. Od místních firmiček přes tradiční dárce z Brněnce (třeba Löw-Beer) až po giganty, jako byl Baťa (ale také Thymolin, Hellada, Sana, Jína, Brouk a Babka a další). Vidíme, jak se stále častěji objevují nácviky poplachů, zprvu požárních, pak leteckých, předzvěstí války. Vidíme, jak za té „druhé" války postupují represe, germanizace a antisemitismus. Jak se sesbírané kosti mění v kostky mýdla, papír v tužky na příděl, jak děti vyráží do polí sbírat klásky a taky mandelinku bramborovou (1943!). Jak první měsíce po osvobození zahájily odliv lidí z obce „za lepším".

Bylo tu pět knih zápisů z porad učitelského sboru (Protokolů z konferencí) počínaje roky 1899 -1904 z první školy za ředitelování řídícího Chalupníka, z druhé školy z let 1907-1921, 1921-1931, 1931-1937 a jaksi mimo stojící zápisy z let 1964 -1971. Na rozdíl od zápisů do školních kronik, které jsou z počátku slohovým cvičením k oslavě toho či onoho režimu, je v těchto zápisech vidět život.

V polovině třicátých let se zápisy ve školní kronice stávají výtahem z porad učitelského sboru. Odráží se v nich svérázné dobové pedagogické metody, především nesčetněkrát připomínaný, ale stejně porušovaný, zákaz fyzických trestů. Věčné spory mezi školou a farou, obcí i občany, které ustupují až za republiky s příchodem nových učitelů. Odráží se v nich snaha kantorů o nápravu některých zlořádů, jako byl alkoholismus, dětská práce (především rozšířené „síťkování") a o zlepšení zdravotních poměrů (očkování, zubní prohlídky, pojištění).

Postupně se vytrácí dříve časté neomluvené hodiny z dob, kdy práce na poli měla přednost před školní docházkou. Počet žáků po výrazném úbytku dětí v důsledku první světové války opět narůstá na neuvěřitelných padesát i více žáků ve třídě. Přes neutěšené podmínky stále více dětí dokončuje vzdělání v dolní „měšťance".

Staré, zaprášené sešity ukazují dobu, a je to víc než 125 let, očima konkrétních lidí. Živých lidí, nám známých. Sousedů, příbuzných, kteří už neřeknou, jak to vlastně bylo. Proto jsou ty sešity poklad. Mluví totiž jejich ústy.

MILOŠ KRÁL

Autor: Redakce

26.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vysněné dětské postele

Ilustrační foto

Vykrádali stejnou chatu. Z lupu se radovali krátce

Inkasované branky? Dobré na Silvestra

Svitavy /OHLASY/ – Spokojenost? Po druhém kole byla ta výsledková ve Svitavách a částečně i v Moravské Třebové, tyto celky vydolovaly ze svých vystoupení body.

Zlodějka využila otevřených dveří, vloupala se k seniorce

Pardubice - Okradení staré ženy zabránil příchod ošetřovatelky a příjezd policistů.

Nemocnice snižují počet lůžek

Svitavsko, Orlickoústecko – Interní oddělení Svitavské a Orlickoústecké nemocnice, které spadají pod Nemocnici Pardubického kraje, se potýkají s problémy. Podle informovaného zdroje, jehož totožnost redakce zná, muselo interní oddělení ve Svitavách z důvodu nedostatku zdravotnického personálu omezit počet lůžek. Podobně je na tom také interní oddělení Orlickoústecké nemocnice, kde aktuálně zůstalo pouze 30 lůžek.

Hrát doma? Bylo to spíše za trest, body se často stěhovaly

Svitavy /III. TŘÍDA/ – O výhodě domácího prostředí se ve druhém podzimním dějství nejnižší okresní fotbalové soutěže nedalo hovořit. Bylo to spíše prokletí, jediný ze šestice týmů dokázal před očima vlastních příznivců zvítězit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení