„Smyslem památného dne je připomenout osudový rok 1941, kdy se sokolská organizace ocitla na pokraji své existence," uvedl Michal Doležel, člen předsednictva vzdělavatelského odboru České obce sokolské.

Sokolové ve svitavském okrese stále žijí. Česká obec sokolská má podle župních informací v současné době v okrese Svitavy 1237 aktivních členů. Působí v deseti jednotách, které jsou sdružené v sokolské župě Východočeské – Pippichově.

Sokol stále žije

Nejvíce sokolů žije v největší vesnici okresu. Tělocvičná jednota Sokol v Dolním Újezdu čítá tři sta třicet tři členů. Druhý největší „Sokol" je v Litomyšli, kam chodí cvičit dvě stě padesát sedm lidí. Nejmenší sokolskou jednotu se sedmadvaceti členy mají ve Vranové Lhotě. Jednou z nejstarších jednot je Sokol v Jevíčku. „Sokolové z Jevíčka si letos v červnu připomněli stodvacáté výročí založení spolku," sdělil Oldřich Loubal z T. J. Sokol Jevíčko.

Akce Sokol

Památný den Sokola odkazuje k roku 1941, kdy v noci ze 7. na 8. října proběhla takzvaná „Akce Sokol", při níž gestapo zatklo asi devět set čelních představitelů sokolské organizace, kteří byli následně vyslýchaní, mučení a poté deportovaní do koncentračního tábora Terezín a odtud do Osvětimi.

Proti sokolům

„Představitelé nacistické okupační moci si velmi dobře uvědomovali význam, úlohu a postavení Sokola v životě českého národa. Čelní funkcionáři České obce sokolské, sokolských žup i jednot byli preventivně zatýkaní a vyslýchaní už krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Rozhodující a poslední úder proti sokolské organizaci přišel v roce 1941 po jmenování Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem," připomenul Michal Doležel.

Po zatčení představitelů Sokola vydal 8. října Heydrich výměr k rozpuštění České obce sokolské, včetně všech jejich členských sdružení, odboček a přičleněných organizací. Majetek organizace byl zabavený.

Pamětní deska

Litomyšlští sokolové byli za druhé světové války perzekuovaní. Smutný fakt připomínala pamětní deska se dvěma desítkami jmen až donedávna na zdi sokolovny. Sokolové ji chtějí umístit na bezpečnější místo, a to do interiéru. Památný den si tak v Litomyšli připomenou až během listopadu. 

Sokolové ve svitavském okrese stále žijí. Nezapomínají ani na své předchůdce. V Litomyšli si památný den připomenou v listopadu, kdy slavnostně odhalí pamětní desku. „Plánujeme obnovení pamětní desky. V souvislosti s tím se uskuteční i pietní akt," potvrdil Jiří Randák z Tělocvičné jednoty Sokol Litomyšl.

Sokolové z okresu bojovali proti fašismu na západní frontě. Byli to právě dva členové Sokola Litomyšl, kterým se podařilo uprchnout z Československa. František Doležel, narozený 25. ledna 1914 v Litomyšli, sloužil u 311. perutě RAF. Zemřel 18. října 1942. Druhý statečný muž byl lékař Miroslav Novák, narozený 5. května 1906, příslušník první obrněné brigády, který zemřel 7. ledna 1944 v Londýně.

Podle neúplné statistiky z konce roku 1945 bylo v letech 1939-1945 vězněno 11 611 členů České obce sokolské, z toho popraveno 1212. V důsledku válečných útrap zemřelo dalších 2176 mužů a žen. „Sokol byl nejnebezpečnější protistátní organizací. To jsem nemohl trpět. To by byla zrada," uvedl Konstantin von Neurath, říšský protektor z let 1939-1941, při Norimberském procesu v roce 1946, když byl obviněný z podílu na rozpuštění České obce sokolské.

Česká obec sokolská bude usilovat o uzákonění Památného dne Sokola na celorepublikové úrovni.

(syh)