VYBERTE SI REGION

Po břehu řeky Loučné opět pobíhají (ne)oblíbené nutrie. Na jak dlouho?

Litomyšl - Několik velkých hlodavců se schovalo před podzimním odchytem a rozmnožilo se. Úředníci opět řeší, co s nimi udělat.

2.3.2016
SDÍLEJ:

Nutrie na břehu LoučnéFoto: Deník/M.Vojáček

Loňský odchyt nutrií vzbudil mezi některými lidmi velké emoce. Část obyvatelstva nemohla pochopit, proč musí chlupatí obyvatelé břehu Loučné pryč. Před „chytači" se však na podzim dokázalo několik hlodavců ukrýt a rozmnožit se. U mostu poblíž supermarketu Albert se to jimi nyní hemží stejně jako před několika měsíci. Místní odhadují počet nutrií v této lokalitě na zhruba dvacet. Návrat oblíbené atrakce však přidělává vrásky úředníkům.

Ti musí opět řešit, co s nutriemi udělat. Obávají se totiž toho, že zvířata poškodí kořeny stromů u řeky, a ty by pak mohly začít padat. To byl hlavní důvod, který vedl radnici k zásahu na sklonku minulého roku. „Odchytili jsme jich tolik, kolik se nám podařilo. Budeme se o nich bavit na pracovní skupině pro životní prostředí," řekl k problematice nutrií Pavel Jiráň 
z odboru místního a silničního hospodářství.

Oživení místa?

Jedním z lidí, kterým udělal návrat hlodavců na břeh radost, je pan Brďičko. „Myslím si, že by tady měly nutrie zůstat. Je to takové oživení místa, hlavně pro děti," říká litomyšlský občan, který zvířata chodí občas krmit. Na městském úřadu se však obávají, že by na břehu Loučné mohlo být za chvíli až příliš živo. Nutrie totiž mají podle podkladů, které předložili veřejnosti před odchytem, ročně dva až tři vrhy. V každém z nich může být až jedenáct mláďat.

Nekontrolovatelné množení není jediným důvodem, proč by mohlo opět dojít k dalšímu odchytu. Hloubením nor tato zvířata můžou narušit kořeny stromů, které rostou v okolí řeky. Spásáním rostlin také ohrožují vegetaci na břehu. „Ano, to je jedním z důvodů. Nikdo neví, co se děje v kořenovém systému," potvrdila Jana Foltová z odboru místního a silničního hospodářství. Polapená zvířata podle ní skončila na ekofarmě. „Poslali nám fotky, myslím si, že jsou v dobrých rukou," dodala Jana Foltlová.

Pokud by v budoucnosti došlo k odchytu současné populace nutrií, tak by hlodavci patrně skončili u místních chovatelů. Úředníci zároveň varují obyvatele, že samci nutrií byli vloni při odchytu agresivní a je třeba si při kontaktu dávat pozor. „My se jich nebojíme. Jsou ochočení a na lidi si očividně zvykli. Pro mrkev a rohlíky si chodí až k nám. Alespoň, že ty minulé nenechali utratit," myslí si naopak Petra Svobodová, která zvířata chodí ke břehu Loučné pravidelně krmit se svými dětmi.

Autor: Michele Vojáček

2.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Březovské stráně hostí o víkendu sajdkárkrosové finále

Březová nad Svitavou – Na zdejší závodní trati se jede závěrečný závod mezinárodního mistrovství České republiky sajdkár a čtyřkolek. Automotoklub Březová jej pořádá tuto sobotu 1. října.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Zastavit Pecku? Ne, tohle se opravdu nepovedlo

Svitavy /KOOPERATIVA NBL/ – Jsou zápasy, po kterých poraženému nezbývá než zatleskat výkonu soupeře. To byl případ druhého kola Kooperativa NBL, ve kterém svitavští Tuři prohráli v Ústí nad Labem se Slunetou rozdílem sedmnácti bodů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies