Houbami jsem se neotrávil, otravuje mě málo času

Nejraději mám dršťkovou polévku z kotrče. Nebo peču celé klobouky v troubě na plechu jen osolené a okmínované. Mám rád houbové škvarky.

Ano, mám své křemenákoviště, které mě včera nezklamalo a nalezl jsem prvních jedenáct smrkových křemeňáků. Už v květnu jsem nalezl šest březových. Tato houba je skvělá do bramboračky, já osobně z ní připravuji guláš. Je vhodná na sušení.

Nezabloudil jsem, mám v hlavě zřejmě zabudovanou GPS, muhehe. Při bouřce zalézám do krmelce.

Děti moc houby nejedí, o alergii jistě nepůjde. Moje mladší dcera nejí smaženici a vybírá houby z omáčky a přitom jí smažený houbový řízek chutná.

Nejvíc jedovaté jsou u nás muchomůrka zelená a tygrovaná a závojenka olovnatá či pavučinec plyšový. Ale Maryšo, to bych nedoporučoval. Uvařte raději Vávrovi již osvědčené kafe od Žida!

Kudláčkovo čatní na toustový chléb. Recept je na mých webových stránkách.

Je to skutečně někdy síla, co lidi do přírody vyhodí. Nechápu, že se jim chce jet dva kilometry od baráku, aby vyhodili do lesa autobaterii nebo pytel domovního odpadu. Vadí mi igelity a pet lahve, které se snažím sbírat, když jdu z lesa domů. Devastaci je ale možné vnímat i z druhé strany, myslím tím výkupy lesních pozemků, zvýšená (až nesmyslně) těžba dřeva.

Myslivče, potkávám dost často divoká prasata. Ale ještě se mi nestalo, že by mne nějaké prohnalo po lese.

Na houby chodím celoročně, tedy i v zimě. Roste jen určité množství hub, kterým nevadí mrazy. Při teplotách pod nulou houby přestanou růst a když se oteplí, zase začnou. Jde třeba o hlívu ústřičnou nebo penízovku sametononou či Jídášovo ucho.

V Polsku a Německu jsem vyrazil na houby. Nevidím žádný rozdíl, úlovky byly stejné jako na Hlinecku.

Ano, slyšel jsem o tom, ale myslím si, že už uplynulo dost času a snad už nebezpečí nehrozí. Je pravdou, že houby do sebe nabírají těžké kovy z půdy. Proto třeba houby nesbíráme u hlavních silnic nebo v blízkosti nějakých továren apod.

Ano, když jdu v lednu, únoru a březnu, bývám někdy zklamaný, že nepotkám hlívu nebo penízovku sametonohou. :-) V dubnu už většinou bývám spokojený.

Nevím, u mne se to neděje. Spíše naopak si myslím, že jich je víc než před lety. Například hřiba smrkového jsme dvě desetiletí nepotkávali v takovém množství, jako za poslední dva tři roky.

Stoprocentně choďte ráno. Houby nezasychají a je v lese příjemněji, chládek, neštípají komáři.

Lišky se začínají v posledních třech letech opět vracet do našich lesů. Důvodem jejich zmizení byly kyselé deště a necitlivé hnojení nebo práškování polí. Teď se to už neděje, a tak jistě brzy lišky potkáte. Já už je letos mám.

Ano, je to reálné. Sám jsem zapojený v programu, který se věnuje šlechtění smržovitých hub. Nadále zkoušíme pěstovat kotrč kadeřavý a ing. Pavlu Havránkovi sbírám jakékoliv mycelium (otisky hub) k dalšímu zkoumání.

Ne, nikdy jsem se nepřiotrávil. Nejvíc mne otravuje nedostatek času, který bych rád věnoval svému koníčku. A volby ani nekomentuji, o politiku se příliš nezajímám.

Souhlasím s tím, že zvuk je příšerný. Kdybych ho zaslechl v lese, nevím, co bych dělal. Tedy vím, ale neřeknu. V lese mám rád klid, proto do něj chodím relaxovat. Když je hlavní sezona a začne chodit spousta lidí, raději zůstávám doma. Pískot, volání a štěkání psů mne odrazují.

Pan Smotlacha říkal, že nejchutnější houbou je muchomůrka zelená. Ale musel ji hned vyzvrátit, aby lidé nepřišli o vynikajícího mykologa. Já osobně takové zkoumání chuti provádět nebudu, ale jak už jsem napsal, chutnají mi víc lupenaté houby - bedly, ryzce, holubinky, růžovky. A již jmenovaný kotrč.

Babička byla za svobodna Kudláčková. Vzala si Laštůvku, ale lidé stejně říkali mému otci a poté i mně, Kudláček. slyším na něj ostatně víc. Kamarádi si nechali vyrobit trička s nápisem “Když do lesa, tak s Kudlou v zádech“.