Objev neznámé cenné listiny pro Chornice z roku 1483

Nestává se často, že by se podařilo objevit nový, dosud neznámý písemný pramen pocházející z období středověku. Není třeba zdůrazňovat, že každý takový nález má pro regionální historické bádání mimořádnou hodnotu.

Písemných pramenů, které umožňují poodhrnout roušku prošlých staletí a spatřit odraz někdejší skutečnosti, máme k dispozici jen pomálu. A pro dějiny vesnických obcí to platí dvojnásob. Ve většině případů nemůžeme počítat s více než několika listinami, které mnohdy kromě jména lokality nepřinášejí žádné další informace, neboť se týkají majetkoprávních převodů větších územních celků.

Nedávno objevená listina, o níž je řeč, přináší nové informace ke středověkým dějinám obce Chornice na Moravskotřebovsku. Nálezové okolnosti jsou poněkud složité. Nebyl totiž objeven originál listiny, ale „pouze" její opis. To však význam a hodnotu nálezu nijak nesnižuje. Přesto, neboť dějiny středověké diplomatiky se hemží objevy falešných dokumentů, je třeba podrobit dokument kritickému přezkoumání.

Znění listiny se zachovalo v rukopisných poznámkách Josefa Edmunda Horkyho k dějinám města Moravské Třebové z roku 1812. Horky zaznamenal úplný německý přepis listiny, navíc schematicky zakreslil i dochované pečeti. Vydavateli písemnosti jsou bratři Dobeš a Beneš z Boskovic a Černé Hory. Původním jazykem originálu byla velmi pravděpodobně čeština, jak bylo v té době a písařské kanceláři Boskoviců obvyklé. Listina je datována na den sv. Havla (16. října) roku 1483 na Černé Hoře.

Nezvěstné prameny

Kdy a za jakých okolností došlo ke ztrátě originálu, se můžeme jen dohadovat. V boskovickém rodovém archivu, který po vymření rodu na konci 16. století přešel dědictvím na Liechtensteiny a dnes je součástí jejich rodinného archivu ve Vaduzu, se listina nedochovala. Ostatně, spíše než mezi boskovickými písemnostmi bychom očekávali, že bude uložena v archivu obce. Ten je však zachovaný až od počátku 18. století. Většinou se má za to, že dnes nezvěstné prameny, o které se Horky ve svých historických pracích opírá, padly za oběť požáru, jenž postihl jeho sbírky, v nichž byly zastoupeny mnohé originály, v době, kdy pobýval v Kutné Hoře.

Listina, jejímiž vydavateli jsou, jak již bylo řečeno, bratři Dobeš a Beneš z Boskovic, potvrzuje udělení práva odúmrti, které vrchnostenští vlastníci vsi prodali jejím obyvatelům. Podobnými privilegii disponovala většina okolních vsí (1438 Bezděčí, Unerázka, 1465 Stará Trnávka, Lazy, Rozstání, Vražné, Přední a Zadní Arnoštov).
Z listiny se dále dovídáme, že ves byla rozdělena mezi více vlastníků. Dobeš a Beneš z Boskovic drželi jednu část. Kdo byl vlastníkem druhé nebo dalších částí, není zcela zřejmé. Alespoň z pohledu existující literatury o vsi.

Nutno říct, že majetkoprávní vztahy jsou v ní popsány poněkud zmateně. V nejnovější publikaci o dějinách Chornic, jejímž autorem je Oldřich Koudelka, nepřináší pasáže o středověkém vývoji obce nic nového, jelikož jsou kompletně a místy dokonce doslova opsány ze starší publikace Františka Kouřila. Ani on si však s výkladem nejstarších dějin obce příliš neporadil a nekriticky přebíral ze starší literatury.

Nebudeme zde sporné pasáže rozebírat, ale pokusíme se nastínit nový výklad vystavěný na původních pramenech.

(pokračování)

JIŘÍ ŠMERAL, historik z Moravské  Třebové