Poslední prázdninový den strávila Ilona Břeňová na výletě a od včerejška má na starosti devětadvacet prvňáčků. Neučí v první třídě poprvé a proto ví, co nejmenší školáci potřebují a jací jsou. „Prvňáci jsou hraví a to mi vyhovuje. Vše je pomalejší než například u páťáků, to už jsou mnohdy dravé štiky," říká učitelka.

Jak se mění děti, které učí? „Vědomosti hlavně technického směru mají díky počítačům větší. Jsou však méně samostatné. Někteří si neumí zavázat tkaničku nebo srovnat učebnice na stůl," popisuje změny Ilona Břeňová. Ohledně komunikace je to podobné jako před lety. Vždy záleží na rodině. Rodiče vždy znají své ratolesti lépe než kantoři. Těm také dává radu, jak pomoci dětem v novém prostředí a s nabýváním vědomostí a znalostí.

„Učení je dobré rozdělit do kratších, častějších bloků. Hlavní je však trpělivost a naslouchání. První neúspěchy by neměly odradit žáky ani rodiče. Je potřeba vydržet celý rok," dodává na závěr učitelka s dvacetiletou praxí.