Tato silnice byla už poněkolikáté za sebou vyhlášena za nejnebezpečnější v České republice. Riziko nehody je zde například dvakrát vyšší než na silnici z Litomyšle do Moravské Třebové, přestože ani tato komunikace nepatří k nejbezpečnějším. Bezpečnostní mapu silnic vypracovává pravidelně společnost AF-CityPlan. Podle jejího ředitele Jiřího Landy stojí za vznikem závažných a smrtelných nehod převážně čtyři situace: čelní střet s protijedoucím vozidlem, boční střety v křižovatkách, náraz vozidla do pevné překážky, například sloupu nebo stromu, a srážky aut s chodci a cyklisty.

„Na českých komunikacích lze v průměru nalézt na jednom kilometru třináct bezpečnostních závad. Téměř polovinu z nich je možné chápat jako velmi závažné. Čtyři pětiny z těchto bezpečnostních nedostatků je přitom možné relativně rychle a levně odstranit v řádu desetitisíců korun na kilometr komunikace. Zbylých 20 procent pak připadá na náročnější rekonstrukce, například na přeložky nevhodných komunikací a přestavby křižovatek," vysvětluje Landa

Největším bezpečnostním rizikem, které AF CityPlan dlouhodobě zmiňuje, jsou směrově neoddělené komunikace, stromy a sloupy u silnic, které nechrání bezpečnostní svodidla, nebo podobně nechráněné konstrukce mostů a dalších staveb. Všechny tyto problémy lze nalézt také na silnici ze Svitav do Lanškrouna. K nejnebezpečnějším místům této komunikace patří křižovatka při výjezdu ze Svitav na silnici 35 u čerpací stanice Shell a jen o několik desítek metrů vzdálenější odbočování ve směru na Opatov.

„Málokdo z řidičů jedoucích po pětatřicítce zde jede povolenou rychlostí, navíc odbočování není ani příliš přehledné, v obou případech jsou v blízkosti zatáčky, z nichž se mohou vyřítit rychle jedoucí auta. Pokaždé, když tudy projíždím, modlím se, abych byl už za tímto úsekem," říká například Josef Šťastný ze Svitav, který jezdí po nejnebezpečnější silnici v republice přibližně třikrát týdně.

Podle Jiřího Landy z AF-CityPlan by ke zvýšení bezpečnosti na silnicích prvních tříd přispělo jejich rozdělení dělícím pásem, který by bránil před přejetím do protisměru. „Zároveň doporučujeme, aby maximální povolená rychlost na takto nechráněných silnicích byla stanovena na 70, v křižovatkách na 50 a v místech u přechodů pro chodce na 30 kilometrů v hodině. Právě vysoká rychlost bývá totiž často příčinou tragických nehod," vysvětluje Landa.

Za pravdu mu dává i policejní statistika. Za loňský rok (do 18. prosince 2015) se v úseku silnice I/43 stalo na Svitavsku celkem 49 dopravních nehod. Zemřeli při nich dva lidé, dva další utrpěli vážná zranění. „Překročení povolené rychlosti bylo příčinou nehody v deseti případech, v dalších dvaceti sedmi případech pak šlo o způsob jízdy," říká svitavská policejní mluvčí Hana Kaizarová. Pětkrát bylo na vině nedání přednosti a jednou riskantní předjíždění. V šesti případech došlo ke srážce s chodcem nebo zvěří. „Alkohol jsme u účastníků nehod zaznamenali ve čtyřech případech a jednou byl pozitivní test na toxické látky," doplňuje mluvčí Kaizarová.

Nejnebezpečnější úseky:

Křižovatka při výjezdu ze Svitav na silnici 35 u čerpací stanice Shell.
Odbočování ze silnice 35 zpět na silnici číslo 43 ve směru na Opatov
Křižovatka se silnicí číslo 14 vedoucí na Českou Třebovou
Ke kritickým místům patří na několika místech také rovné úseky silnice mezi Opatovem a Rudolticemi

Svitavsko je dopravním uzlem spojujícím Česko s Moravou, kříží se zde hned několik důležitých silničních dopravních tepen. Už dlouhodobě se na prvních místech nejhorších a nejnebezpečnějších silnic drží také další úsek silnice I/43 ze Svitav do Letovic a úsek silnice I/34 ze Svitav do Poličky (Hlinska).

René Flášar