Vysoké koncentrace, několikanásobně překročené imisní limity, smogová situace. S tím vším musejí obyvatelé Moravské Třebové zejména v posledních měsících počítat téměř každodenně.

„V loňském roce jsme v celé České republice obsadili dvacáté šesté místo v počtu překročení imisních limitů. Zatímco například v Havířově byla maximální koncentrace 230, tak u nás skoro 160. Těmito hodnotami se velmi přibližujeme Moravskoslezskému kraji, přitom se ale tváříme, že se nás to netýká. A v letošním roce byl imisní limit polétavého prachu překročen už osmnáctkrát," upozornil moravskotřebovský zastupitel Miloš Mička (TOP09).

Vedení města o tom, podle starosty Miloše Izáka ví, ale malá města, jako je Moravská Třebová s tím nic zásadního dělat nemůžou. Krizové plány, jak bojovat s imisemi polétavého prachu, nemají. „Pokud mi paměť slouží, tak ani Moravská Třebová takový plán nikdy neměla," řekl starosta.

Potvrzuje to rovněž vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Pavel Báča. „Žádné informace o překročení limitů nedostáváme. Dostávají je jen tam, kde mají zpracované plány regulace nebo kde jsou nízkoemisní zóny. Povinnost informovat má ministerstvo životního prostředí," řekl Deníku.

PŘÍČIN JE VÍC
Příčin, proč se obyvatelé města dusí prachem a smogem, je víc. Nicméně největším znečišťovatelem ovzduší je automobilová doprava. „Problém je poslední tři roky, kdy se opravuje dálnice D1 a kamionová doprava narostla, takže i když budeme jezdit autobusem nebo chodit do práce pěšky, nic se nezmění," domnívá se Pavel Báča. „Silniční obchvat jde v podstatě centrem města, které je navíc v dolině, takže smog se tady drží," dodal.

Plán regulace by si město podle Báči zpracovat mohlo. Ovšem v případě, že by zakázalo vjezd do města nebo provoz na pětatřicítce, muselo by zajistit odklon automobilové dopravy po objízdné trase. „Myslím, že je to utopie, aby město velikosti Moravské Třebové, mělo zpracovaný regulační plán. Nemají ho ani Pardubice nebo Hradec Králové, jen velké lokality na Ostravsku, ale je jich málo," vysvětlil Pavel Báča.

Nezanedbatelnými zdroji znečištění jsou i domácnosti. Kromě motivačních programů, jako jsou kotlíkové dotace, zavádí stát nově i represivní prvky. Ze 703 úspěšných žádostí na kotlíkové dotace, které Pardubický kraj přidělil ve druhé výzvě, bylo pouze devět přímo z Moravské Třebové.

KONTROLY NECHYSTAJÍ
Pokud jde o kontroverzní kontroly kotlů úředníky přímo v domácnostech, ty prozatím, podle Pavla Báči, ve městě nehrozí. „Podněty od občanů nemáme a na kontroly zatím chodit nebudeme. Chybí prováděcí vyhláška k zákonu. Pokud přijde podnět, vyzveme dotyčného, aby se vyjádřil. Zatím jsme to dělali tak, že když někde kouřily komíny, tak jsme si dotyčné pozvali a poučili je, jak by měli topit. Většinou to totiž nevěděli a k nápravě došlo. Až bude vyhláška, tak to může pomoct u problematických občanů, kteří nebudou chtít komunikovat," sdělil Báča.

Hladiny znečištění monitoruje pro ministerstvo životního prostředí Český hydrometeorologický ústav prostřednictvím sítě měřících stanic. Automatická měřící stanice je i v Moravské Třebové, zaznamenané údaje však mají pouze informativní charakter.