Proč v některých obcích lidé, kteří se zde narodili, zůstávají a v jiných ne? Důvody mohou být různé. Nezaměstnanost, dostupnost bydlení a vzdělání, poválečné vysídlení Němců a příchod nových obyvatel, kteří v obci neměli kořeny, vztah k místním tradicím, stěhování do velkých měst…

„Přikládám to tomuto krásnému kraji, co se týče přírody, a pak se také lidem v obci snažíme vyjít vstříc, takže možná i to může hrát roli. Faktorů je určitě víc," domnívá se bystřecký starosta Jan Votrubec.

Možné příčiny vidí i v tom, že obec je dlouhodobě stabilní a má dobrou dopravní dostupnost do okolních větších měst. Svým obyvatelům rovněž nabízí možnost získat kvalitní bydlení. „Měli jsme spoustu stavebních parcel a už nemáme žádnou," přibližuje starosta. „Nemáme naopak velký sál, ale řešíme to tím, že dvakrát do roka pořádáme zájezdy do Prahy, takže kulturní vyžití tady je," uzavírá Jan Votrubec.

VÍCE NEŽ DVĚ TŘETINY
Na Svitavsku má nejvíce rodáků Makov. Z 321 obyvatel je v obci zakořeněno šedesát šest procent. Za hranicí přibližně dvou třetin se na Orlickoústecku a Svitavsku pohybuje dalších 12 obcí. Deset jich je na Svitavsku. Až na výjimky, jako jsou Želivsko nebo Rudná, tvoří většina z nich půlkruh západně od Poličky při hranici bývalého svitavského okresu.

Naopak obce s nejmenším počtem rodáků do jisté míry kopírují území někdejšího německého jazykového ostrova Hřebečsko, který zasahoval jak na Svitavsko, tak částečně i Orlickoústecko.

Platí to rovněž pro Anenskou Studánku. V obci je vůbec nejmenší počet rodáků z celé oblasti, pouhých 21 procent. V těsném závěsu jsou se 24 procenty rodáků Janůvky na Svitavsku.

„Po válce zůstalo v obci velmi málo obyvatel, před tím zde z devadesáti procent žili Němci. Nově příchozí dostali statky a začali na nich hospodařit. Po kolektivizaci zůstali jen staří, kteří už neměli kam jít. Ostatní pohltily okolní obce," popisuje janůvecký starosta Antonín Skácel.

Podle něj byli novoosídlenci, kteří po válce přišli, většinou z blízkého okolí. Vylidňování Janůvek tak začalo už po kolektivizaci, kdy se lidé vraceli zpátky do svých rodných obcí. Mladí lidé odcházeli po dokončení školní docházky do měst.

„Ve vesnici nikdo nezůstával. Mladí dostali byty v Moravské Třebové nebo nedaleké Březině. Od šedesátých let postupně skoupili prázdné statky chalupáři, převážně z Brna," dodává starosta Skácel.

Pod hranicí třiceti procent rodáků se na Orlickoústecku a Svitavsku pohybuje dalších devět obcí.

Pokud jde o města, většinou mají mezi 45 až 50 procenty rodáků. Nejmenší počet jich žije v Žamberku, nejvíce v České Třebové. Je s podivem, že i tradičním českým městům, která nepostihl poválečný odsun německých obyvatel, jako jsou Litomyšl nebo Jevíčko, není věrná víc než polovina těch, kteří se zde narodili.

Rovněž další faktory, jako je nezaměstnanost, vzdělanost nebo účast ve volbách, tvoří s podílem rodáků spojité nádoby. Nejvýrazněji se to opět projevuje na Svitavsku a Moravskotřebovsku.