Tradice, která začala v Letohradě před zhruba pětadvaceti lety, stále žije ve stejném duchu. Hry bez katastru (HBK), které spojují obyvatele obcí zejména z okresů Svitavy a Ústí nad Orlicí, přinášejí radost ze soutěžení a setkávání. Čtyřiadvacet družstev se sešlo na jubilejním padesátém ročníku v Litomyšli pod Primátorskou hrází. Domácí organizátoři si připravili opravdu slavnostní zahájení i spoustu zajímavých disciplín.
ZAHÁJILI VELIKÁNI
„Dopadlo to myslím dobře, hlavně, že nám vyšlo počasí," zhodnotila průběh her jedna z organizátorek Lenka Kavanová. Ta si vzala na ceremoniál litomyšlský kroj. Spolu s ní přivítali účastníky her chlebem a solí i Magdalena Dobromila Rettigová a Bedřich Smetana. Ten jel poněkud netradičně s hořícími houslemi k zapálení slavnostního ohně. Doprovázel ho symbolický symfonický orchestr s dřevěnými houslemi za zvuků jeho známé skladby Vltavy.
Osm netradičních disciplín se neslo v duchu recese a názvy tomu odpovídaly: Bedříškova Litomyšl aneb vaše xichty mají hlas, Slepá běžkokobyla aneb marťanské talíře v akci. Dopředu nemohl nikdo odhadnout, co se bude dít. Pravdou je, že ne každému šlo o vítězství. Například družstvo z Hnátnice se tradičně snažilo pobavit ostatní soutěžící i hrstku diváků. Však taky hlavním heslem HBK je: „Sportu zdar a srandě zvlášť."
Nejlépe se se základní soutěží i finálovou částí popasovalo družstvo z Březin. „Soustředili jsme se na pitný režim a tím jsme neměli žádný nervy a vyhráli jsme," prozradil základ úspěchu Aleš Dudek. Ten už také zároveň pozval milovníky legrace na letní hry, které se budou konat právě v Březinách. Místní je okoření tím, že se zároveň budou konat obdobné hry, které mají v této obci tradici.
Na dalších místech skončila družstva z Mandlu, Kunčic, Dolní Dobrouče a Letohradu. Litomyšl se do finále sice neprobojovala, ale to bylo bezesporu dáno tím, že se domácí soustředili na perfektní organizaci. A to se jim povedlo.
V dějinách HBK je družstvo, které nikdy nechybělo a hry už také několikrát pořádalo. Jedná se o Dolní Dobrouč. V barvách obce z Orlickoústecka začínal Michal Krejčí. „Bylo méně družstev a během let se omladila. To jsou největší rozdíly. Hlavní je, že zůstala zábava," prozradil pravidelný účastník. Také dodal, že všechny hry měly něco hezkého do sebe.
OPTIMISMUS NEZTRATIL
Pokud se někomu vybaví jedna jediná věc, která k sranda zápolení patří stejně jako závěrečná disciplína, kdy soutěžící pojídají nejrůznější potraviny, tak je to osoba moderátora Tomáše Stejskala. Ten nevynechal stejně jako štáb her jediné klání.
„Kdyby mi někdo před 25 lety řekl, že budou padesáté hry, tak bych se pousmál, ač jsem velký optimista. To, že jsme se dostali do tohoto milníku, je důkaz, že lidé mají stále zájem o tento druh zábavy," řekla ikona her. Pokud by si měl Tomáš Stejskal vzpomenout na nějaké klání, tak by to bylo to v Tisové. „Tři bouřky se srazily najednou nad areálem a byla z toto průtrž. Byl omezený program, ale dosoutěžili jsme," zavzpomínal moderátor. Na otázku, kdo bude moderovat sté hry, odpověděl s humorem sobě vlastním. „To je věštění z křišťálové koule. Když se dívám na ty mladé, tak se třeba někdo chytne a káru potáhne dál. Tím nechci říci, že bych končil," dodal.