Eva a Vašek rozezpívali a roztančili nejen postižené

Lidé z Domova na rozcestí přivítali mezi sebou hosty. Na koncert Evy a Vaška, který se konal při pátečním dni otevřených dveří, dorazili mezi postižené klienty domova milovníci českých písniček nejen ze Svitav.

„Snažíme se, aby lidé naše zařízení vnímali jako součást města. Pro nás je důležité, aby k nám přišla veřejnost a poznala nejen prostředí, ale i obyvatele domova,“ vysvětlila ředitelka Domova na rozcestí Jaroslava Filipová. Zaměstnanci spolu s klienty připravují proto vánoční a velikonoční výstavy. Den otevřených dveří spojený s vystoupením Evy a Vaška se setkal s úspěchem již minulý rok. Podle Jaroslavy Filipové hrají žánr, který je blízký dospělým klientům. Ti si zatančí a zazpívají stejně jako návštěvníci z řad veřejnosti.

Opačná integrace

Lidé s mentální retardací žijí mezi námi. Domov na rozcestí totiž nejen nezavírá dveře, ale jeho obyvatelé běžně přijímají návštěvy ve svých pokojích. Svitavané si také již zvykli, že skupinky klientů s doprovodem potkávají v ulicích města nebo při kulturních akcích. Navíc domov nabízí lidem s lehkou formou mentálního postižení možnost chráněného bydlení. Ve vile v ulici k vlakovému nádraží žije třináct klientů, kteří se dokáží o sebe samostatně starat. Potřebují jen podporu personálu.

Život mezi lidmi

Chráněná domácnost je koncipována v rodinném duchu. Klienti bydlí v jedno až třílůžkových pokojích. Každý z nich má v bytě svoji roli. Jsou to činnosti, na kterých se podílí. S pomocí a podporou osobních asistentů z řad pracovníků sociální péče si sami vaří, perou, žehlí prádlo, uklízí nebo pečují o zahradu. „Lidé s postižením mají potíže při orientaci ve městě. Ti, kteří žijí v chráněných bytech, ji postupně zvládli. Učíme je, aby si uměli nakoupit nebo došli ke kadeřníkovi,“ sdělila osobní asistentka Vladimíra Blažková ze Svitav. V Domově na rozcestí podporují klienty, aby se jejich život přiblížil vrstevníkům.

Lidé s hendikepem nežijí ale jen ve vile. K bydlení našli tři nájemní byty. „Cením si odvahy majitelů bytů, kteří jako první pronajali své nemovitosti k chráněnému bydlení. Tuto zkušenost do té doby nikdy Svitavští neměli a je to velký krok k integraci lidí s postižením mezi „zdravou“ populaci,“ uvedla Jaroslava Filipová. Ve trojici bytů v panelových domech na sídlišti nedaleko nádraží žije dalších dvanáct klientů. Bydlí po čtyřech a čas potvrdil, že i oni dokáží žít sami mimo zdi ústavů. Pracovník domova za obyvateli chráněných bytů jen dochází. Dohlédne na klienty a případně pomůže s tím, co jim dělá potíže. Ve Svitavách nezůstane jen u tří bytů určených pro chráněné bydlení. Na podzim se přestěhují hendikepovaní do dalšího. „Majitel posledního z bytů nás poznal jako dobré sousedy. Tak nám svoji nemovitost sám nabídnul k pronájmu,“ sdělila ředitelka Domova na rozcestí.

Zařízení, které zřizuje Pardubický kraj, zřejmě rozšíří své služby. Zastupitelé Svitav spolu s krajskými radními uvažují, že by část domova mohli upravit na bydlení pro seniory, kteří se již o sebe nedokáží sami starat. Projekt domova pro seniory je ale ještě v začátcích.