Po „medovém” rozhovoru se včelařem VOJTĚCHEM TUČKEM budete možná chytřejší.
Proč med cukernatí? Jde o přirozený proces?
Med necukernatí, jak nesprávně říkají někteří lidé, ale krystalizuje. Je to z důvodu jeho složení, tedy původu včelou sbíraného nektaru.
Existuje několik druhů medu. Můžete je trochu přiblížit?
Květové medy, nejčastěji jarní, které jsou světlejší barvy a většinou krystalizují rychle. Je to způsobeno tím, že med má větší obsah glukózy oproti nižšímu podílu fruktózy. Tyto podíly nejsou v jednotlivých květových medech stejné, proto krystalizace nemá stejný časový průběh. A pak máme medovicové medy, nazýváme je také lesní. Jsou zpravidla tmavší barvy a krystalizují pomaleji. To je dáno tím, že obsah glukózy proti fruktóze je v tomto medu vyrovnanější. Výživná hodnota květových i medovicových medů se příliš nevychyluje, ale složením ano. Každý kvalitní, správně ošetřený, med krystalizuje vždycky. Svědčí to o jeho kvalitě a pravosti. Zkrystalizovaný med si zachovává všechny svoje vlastnosti jako tekutý. Zkrystalizovaný ale může znovu téct, a to vložením otevřené sklenice do voní lázně o teplotě maximálně 45 stupňů Celsia. Vyšší teplota ničí v medu cenné látky. Při rozehřívání medu musíme proto být velice opatrní.
V současné době však někteří včelaři nabízejí lidem také pastovaný med, který je však stále málo známý. Doporučíte ho milovníkům medu?
Říká se mu také krémový nebo šlehaný. Jedná se o přírodní včelí květový med, tedy med, který rychle krystalizuje v hrubých krystalech.
Jak takový med vzniká?
Při začátku krystalizace, kterou včelař musí hlídat, se s medem v určité době pomalu míchá, a to až patnáct minut třikrát denně a několik dní. Při tomto míchání se postupně krystaly v medu rozbíjejí a vzniká tak med pastovité konzistence, který si již tuto vlastnost ponechává. Pastovaný med má velice světlou barvu a doslova máslovou konzistenci. Lehce se ze sklenice nabírá, dobře se natírá na pečivo, nestéká a chuťově i složením zachovává všechny znaky květového medu.
Mnoho lidí dneska nakupuje med v obchodech, regály jsou plné sklenic od různých výrobců. Jaký je ale rozdíl mezi medem přímo od zkušeného včelaře a tím z obchodu?
Med, který kupujeme od včelaře, pochází z místa nebo kraje, odkud pocházíme. Známe tedy původ medu. To však nemůžeme říci při nákupu medu v obchodním řetězci. A navíc pokud med kupujeme přímo u včelaře, můžeme se ho zeptat, z čeho med pochází, z jakých zdrojů. Dobrý včelař by to měl vědět a znát. Zkuste se na to samé zeptat v obchodě. Z etikety se to asi nedozvíte. Med od včelaře z Česka je v rámci Evropy i celosvětově vysoce ceněn a je o něj zájem, neboť většina včelařů je organizována v rámci Českého svazu včelařů a jakékoliv léčení včelstev je kontrolováno státní veterinární správou. Tomu tak ale není v ostatních státech v Evropské unii ani jinde ve světě. Ceny našeho medu jsou vyšší z důvodů kvality. Zato dovozové medy, někdy i dotované falzifikáty medu jsou často v obchodních sítích prodávány za nižší cenu, než mají místní včelaři. Záleží jen na spotřebiteli, zda si vybere kvalitu a informace nebo anonymitu, někdy nižší cenu a pochybnou kvalitu. Některé výzkumy přitom potvrzují, že bychom si měli uvědomit, že každý z nás má konzumovat potraviny z oblasti, odkud pochází.
Někdo si oblíbil slazení čaje i dalších pokrmů medem, že je to zdravější. Je tomu skutečně tak? Jaký je rozdíl mezi medem a cukrem?
Propastný. Med se skládá ze Širokého spektra minerálů, vitamínů, enzymů, aminokyselin, barviv, vonných látek. Hlavní složku však tvoří jednoduché, lehce stravitelné, již rozštěpené cukry. Jde o glukózu (26 až 38 procent) a fruktózu (30 až 38 procent). Med také obsahuje vodu, a to sedmnáct až dvacet procent. V medu jsou obsaženy navíc další včelí produkty, i když jsou jen v malém množství. Med se používá jako potravina, ale také jako lék. Je to ekologicky čistý produkt, neboť včela nektar zbavuje všech nečistot, pesticidů i ostatních látek, které člověku škodí. Toxické výrony z rostlinných zdrojů si do úlu nedonese, ale uhyne. A cukr? Ten se průmyslově vyrábí z řepy cukrovky. Obsahuje 98 procent sacharózy a dvě procenta balastních látek. Cukr musí játra proměnit na jednodušší cukry, aby je tělo mohlo vstřebat. Navíc neobsahuje žádné minerální látky, vitamíny. Pokud medem sladíme nápoje, neměli bychom do nich dávat med dříve, než mají poživatelnou teplotu, abychom si vlastní vinou neničili některé důležité látky, které jsou v medu. Cukr jako sladidlo má velice krátký původ. Zatímco med používali již ve středověku jako sladidlo i lék na mnoho lidských neduhů a med lidé využívali jako zvláštní dar přírody, ke kterému se i tak chovali. Myšlenka známého lékaře Hippokrata zněla: To, co jíš, mělo by tě i léčit. A obzvláště u medu to platí.
Jak mám doma med uchovávat, aby mi dlouho vydržel jako čerstvý?
Díky obsahu jednoduchých cukrů má med samokonzervační účinky. Přesto musíme dodržovat určitá pravidla skladování. Například to, že ho necháme v uzavřeném obalu ze skla nebo keramiky v suché a tmavé místnosti při nízké vlhkosti. Med rád přijímá jak vlhkost, tak i pachy okolí, čímž může utrpět na kvalitě. Negativně na něj působí sluneční paprsky.
Dva recepty našich babiček, když máte kašel. Cibule s medem pomáhá, i když ta kombinace chutně nevypadá.
Potřeba je větší cibule a dle chuti med. Cibuli nakrájíte na kostičky a vhodit do vroucí vody, Po krátkém, asi minutu trvajícím varu, nechat asi 5 minut louhovat a pak přelít do hrnku a osladit medem.
Cibuli rozdrtit, přidat med a fenykl. Vhodné při kašli, zahlenění, chřipce a angíně.