VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Deset let Pardubického kraje...

Pardubický kraj - Rád bych, aby náš kraj byl krásná mladá slečna, která bude mít při své plnoletosti na to, splnit si všechny tužby. Nejen o desátém výročí vzniku Pardubického kraje hovoříme se současným hejtmanem Radko Martínkem (ČSSD).

22.11.2010
SDÍLEJ:

Pardubický kraj slaví deset let své existenceFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

Pardubický kraj oslavil desáté výročí a nadechl se na cestě k plnoletosti, které dosáhne v roce 2018. Ve vrcholné krajské funkci se od roku 2000 vystřídaly všechny rozhodující politické subjekty – Čtyřkoalice (2000 - 2004), s přestávkou ODS (2004 - 2008) a nyní vládne ČSSD.

„Když jsem v roce 1998 organizoval přípravu reformy veřejné správy, tak jsem netušil, že ji budu i v praxi naplňovat,“ svěřil se současný hejtman Radko Martinek. „Desáté výročí jsme si připomněli se svými předchůdci v hejtmanské funkci, se zastupiteli, starosty obcí a ostatními kolegy na slavnostním shromáždění. V reálce, jejíž rekonstrukci jsme právě dokončili, jsme se ohlédli za uplynulým desetiletím a zavzpomínali i na úsměvné začátky kraje.“

Pardubický kraj patří k nejmenším v republice, má však v Asociaci krajů ČR významnou funkci a patří k ekonomicky úspěšným.

Dobře, ale co mu chybí?
Větší spolupráce s vládou. Nemohu souhlasit s tím, jak současná Nečasova vláda přistupuje ke krajům. Vládní škrty ohrožují ekonomický rozvoj i čerpání evropských dotací.

V jakém stavu jste kraj při svém zvolení přebíral?
S jasnou představou, čeho bychom chtěli dosáhnout. Měli jsme jiný pohled na zdravotnictví, školství i investiční činnost než naši předchůdci. Katastrofální byl zejména stav zdravotnictví. Musíme také mnohem hospodárněji nakládat s penězi, máme jich v době krize i vládních škrtů zoufale málo.

Jaké jsou vaše hejtmanské priority?
Výstavba páteřní rychlostní komunikace R 35, moderní regionální doprava, modernizace zdravotnictví a kvalitní školství. Prioritou je také cestovní ruch.

Co byste za dobu svého působení v této funkci vyzdvihl a naopak, co se nepodařilo na sto procent?
Určitě pozitivní je, že z hlediska čerpání evropských dotací patříme k nejúspěšnějším ze všech operačních programů v České republice. Tento výsledek nás samozřejmě těší, protože ukazuje na rozvoj regionu. Nedaří se nám opravovat silnice v majetku kraje tak, jak jsme si představovali, protože máme málo finančních prostředků. Podařilo se nám prosadit transparentní výběrové řízení na stavební zakázky a dohodnout s Českými drahami takové podmínky, abychom zachovali regionální železniční dopravu. Musíme také mnoho udělat především při optimalizaci školství a zdravotnictví.

Máte představu , jak bude kraj vypadat až dosáhne plnoletosti, tedy za osm let?
Doufám jako mladá, krásná slečna, která je dobře připravená na život, má mnoho tužeb a vizí a má všechny předpoklady je uskutečnit.

Línek a Toman: Co je plus, co je minus?

Co považujete za největší úspěch, kterého Pardubický kraj během vašeho působení v roli hejtmana dosáhl?

ROMAN LÍNEK: Podařilo se vlastně z nuly nakročit k plnohodnotnému kraji, který postupně získal své přirozené instituce – od krajského soudu až po vlastní veřejnoprávní vysílání Českého rozhlasu. Pardubický kraj začal být republikově vnímán. Jako hejtmanovi se mi u nás podařilo zorganizovat historicky první setkání všech hejtmanů a pražského primátora, oficiálně jsem v našem kraji přivítal prezidenty Václava Havla, Václava Klause a řadu dalších důležitých hostů. Z investic musím zdůraznit úspěšné zahájení dostavby D11, která kraj napojila na síť evropských dálnic, realizaci protipovodňových opatření v hodnotě před jednu miliardu korun a zvýšený příliv peněz na krajské silnice, do zdravotnictví, kultury a školství. Nejvíce si však cením tvůrčí, přátelské a partnerské atmosféry, která krajskou samosprávu ale i další subjekty po celou dobu provázela.

IVO TOMAN: Z vlastních prostředků, z fondů Evropské unie i z úvěru od Evropské investiční banky jsme investovali velké prostředky do silnic II. a III. třídy, které kraj převzal od státu v katastrofickém stavu. Investovali jsme také do nemocnic, škol, sociálních zařízení i kultury a památek. Za čtyři roky to bylo čtyři a půl miliardy korun.

Podařilo se nám přivést dálnici D11 na hranici kraje a rozestavět první kilometry R35 do Opatovic nad Labem včetně opatovické křižovatky. Realizoval se také obchvat Holic a Opatova na Svitavsku. Důležité bylo, že jsme jako první v republice schválili územní plán kraje.
Velmi dobře jsme se vypořádali s celou řadou krizových situací – povodněmi, vichřicemi, skladem tun nebezpečných chemikálií ve Chvaleticích či epidemií ptačí chřipky. Spustili jsme sanaci ekologických zátěží v Boru u Skutče, v Hodoníně u Nasavrk či v areálech pardubické Tesly nebo chrudimské Transporty.

Zahájili jsme také oživení cestovního ruchu nejen pomocí grantové politiky, ale i založením Destinační společnosti Východní Čechy a turistického webového portálu.

Těšili mne i takové záležitosti, jako že Pardubický perník získal evropskou ochrannou známku nebo že jeden ze dvou babyboxů v Ústí nad Orlicí a v Pardubicích zachránil život malé holčičce.

Naopak, co je vám líto, že se nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce?
LÍNEK: Do určité pasti zabředlo krajské zastupitelstvo při zbytečně dlouhých a někdy i nevraživých debatách o to, kudy vést komunikaci R35. Přesto jsme územní plán schválili jako první kraj v republice.

TOMAN: Spousta práce zůstala na silnicích, které jsem měl na starosti. Ovšem za čtyři roky a s omezenými prostředky opravdu nemůžete tisíce kilometrů silnic opravit.
Kvůli průtahům ze strany ekologických sdružení se nepodařilo realizovat plavební kanál na Labi v Přelouči. Mrzí mne také, že je neustále ekology zpochybňována rychlostní silnice R43 z Moravské Třebové na Brno.

Jak dopadly volby od roku 2000

Krajské volby 12. 11. 2000 (účast 36,46 %)
1. Čtyřkoalice 29,37 % (41 679 hlasů – 15 mandátů)
2. ODS 24,54 % (34 825 hlasů – 12 mandátů)
3. KSČM 17,46 % (24 790 hlasů    – 9 mandátů)
4. ČSSD 13,37 % (18 985 hlasů     – 7 mandátů)
5. Sdružení pro Pardubický kraj 5,60 % (7948 hlasů       – 2 mandáty)

Krajské volby 5. – 6. 111 2004 (účast 32,60 %)
1. ODS 34,45 % (44 423 hlasů – 18 mandátů)
2. Koalice pro Pardubický kraj 22,79 % (29 384 hlasů – 12 mandátů)
3. KSČM 17,34 % (22 363 hlasů    – 9 mandátů)
4. ČSSD 13,22 % (17 052 hlasů   – 6 mandátů)

Krajské volby 17. – 18. 10. 2008 (účast 42,61 %)
1. ČSSD 35,73 % (61 900 hlasů – 19 mandátů
2. ODS 20,80 % (36 042 hlasů – 11 mandátů)
3. Koalice pro Pardubický kraj 18,59 %   (32 219 hlasů – 9 mandátů),
4. KSČM 13,00 %  (22 524 hlasů – 6 mandátů).

Ing. Roman Línek
(6. října 1963, Pardubice), první hejtman Pardubického kraje (19. 12. 2000 – 1. 12. 2004), poté vicehejtman. Od roku 2006 do roku 2008 zastupoval nemocného hejtmana Michala Rabase. V současnosti je opět ve funkci vicehejtmana. V letech 2006 – 2009 byl 1. místopředsedou KDÚ-ČSL.

Michal Rabas
(9. června 1964 – 5. listopadu 2007), v letech 2000 – 2004 byl vicehejtmanem. 2. prosince 2004 se stal hejtmanem, o dva roky později onemocněl a v roce 2007 po těžké nemoci zemřel. Byl členem ODS a předsedou jejího Regionálního sdružení.

Ing. Ivo Toman
(7. července 1966, Vysoké Mýto), hejtmanem byl zvolen 21. 2. 2008 po smrti Michala Rabase, ve funkci končil 14. 11. 2008. V současné době je náměstkem ministra dopravy. V roce 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, patří mezi zakládající členy ODS.

Mgr. Radko Martínek
(6. června 1956, Brno), hejtmanem je od 15. 11. 2008, po vítězství sociální demokracie v krajských volbách. Od června 1998 do února 2009 byl poslancem Parlamentu České republiky. V letech 2005 – 2006 ve vládě Jiřího Paroubka zastával funkci ministra pro místní rozvoj. Členem ČSSD je od roku 1996.

FAKTA

Pardubický kraj má rozlohou 4519 km čtverečních, žije v něm 516 329 obyvatel. Hustota zalidnění 111,8 obyvatel na 1 km čtvereční. Je zde 32 měst a 421 obcí.

Kraj tvoří čtyři okresy – Chrudim (103 990 obyvatel - rozloha 993 km čtverečních – 108 měst a obcí), Pardubice (168 367 obyvatel – rozloha 880 kilometrů čtverečních – 112 měst a obcí), Svitavy (104 753 obyvatel – rozloha 1379 kilometrů čtverečních – 116 měst a obcí) a Ústí nad Orlicí (139 050 obyvatel – rozloha 1258 kilometrů čtverečních – 115 měst a obcí).


Deset největších měst podle počtu obyvatel (k 1. lednu 2010)
90 077 Pardubice
23 402 Chrudim
17 476 Svitavy
16 240 Česká Třebová
14 988 Ústí nad Orlicí
12 669 Vysoké Mýto
11 414 Mor. Třebová
10 196 Lanškroun
10 373 Hlinsko
10 231 Litomyšl

Nejvyšší bod:
Kralický Sněžník (1423 m nad mořem)
Na vrcholu stejnojmenného třetího největšího pohoří v republice vydrží sníh až osm měsíců v roce.

Nejnižší bod: Labe u Kojic (200 m nad mořem)

Největší vodní plocha: Sečská přehrada (220 hektarů)

Nejdelší řeka: Chrudimka (104,4 kilometrů).

Co možná nevíte…

Pardubický kraj existuje jako správní celek již potřetí. Poprvé byl vytvořen v roce 1850 a sahal od Českého Brodu přes Humpolec až k česko-moravské hranici.

Podruhé byl jedním z 19 krajů v letech 1949 až 1960. Poté se Pardubice, po dlouhou dobu nejlidnatější město východních Čech, staly pouhým okresním městem v rámci tehdejšího Východočeského kraje.

Právo používat vlastní znak a prapor udělil kraji předseda Poslanecké sněmovny 14. 8. 2001.
Od 1. 7. 2002 má kraj svoje logo – zlatý globus, nad kterým se tyčí hrad Kunětická Hora.
Největší podíl na rozloze kraje mají zemědělská půda (60,75 %) a lesy (29 %).
Elektrárna Chvaletice má nejvyšší komín v České republice, dosahuje výšky 300 m.

V kraji je jedenáct kulturních památek: hřebčín Kladuby nad Labem, kostel sv. Bartoloměje v Kočí, hrad Kunětická Hora, pietní území Ležáky, zámek v Litomyšli, původní tvrz ve Slatiňanech, barokní komplex radnice a kostel sv. Jakuba Většího s rodnou světničkou Bohuslava Martinů v Poličce, pietní území Zámeček v Pardubičkách, krematorium a zámek s opevněním v Pardubicích.

Univerzita Pardubice má sedm fakult - Fakultu chemicko-technologickou (založenou v roce 1950 jako VŠCHT), Fakultu ekonomicko-správní (1991), Dopravní fakultu Jana Pernera (1993), Fakultu filozofickou (1992-2005), Fakultu restaurování (2005), Fakultu zdravotnických studií (2002-2007) a Fakultu elektrotechniky a informatiky (2002-2008). Součástí Univerzity je i jeden vysokoškolský ústav Centrum materiálového výzkumu (2009). Univerzitu, Střední školství má v kraji 21 gymnázií, krajský úřad je zřizovatelem 17 z nich.

JAROMÍR FRIDRICH

$(function() { $('.galerie_lightbox a').lightBox({ imageBtnClose: 'http://g.denik.cz/grafika/1/2/images/lightbox-btn-close.gif' }); });


Autor: Irena Frolova

22.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Oslavy památky padlých v první světové válce Mladějov – Blosdorf.

Mladějovská úzkokolejka se na den změní v bojiště

V Boršově opravují most.

V Boršově opravují most

Iscarex Cup: Fliedr byl dvakrát na stupních

Svitavy – Celoroční běžecký seriál Iscarex Cup má za sebou dvě srpnové zastávky, na kterých byly vidět také atleti ze Svitavska.

Folkový svátek je za dveřmi, chybět nebude ani Epydemye

Dolní Újezd - Újezdské babí léto je festivalovou stálicí už pětadvacet let. Ani letos nepřijdou příznivci folku a country o největší festival podobného typu v Pardubickém kraji.

Svitavská září novotou a pruhy

Moravská Třebová – Několik týdnů probíhající rekonstrukce Svitavské ulice je dokončená. Předcházela jí nejprve výměna vodovodního řadu a poté i plynovodu.

Triatlon Litomyšl: Třiadvacátý ročník vyhrál Lím

Litomyšl – Od roku 1995 existuje tradice závodu Triatlon Litomyšl. Od té doby nebyla porušena a letos jeho organizátoři přivítali vyznavače plavání, cyklistiky a běhu na 23. ročníku této populární akce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení