DENÍK JE NA VAŠÍ STRANĚ: Makovem se šíří zápach, lidé bojují o normální život

Obyvatelé na potíže s místní odchovnou selat upozorňují už několik let. Marně. Aby byla jednání jednodušší, vytvořili občanské sdružení. Sepsali petice, jednali s obcí, Pardubickým krajem, ombudsmanem, ministerstvem životního prostředí a dalšími institucemi. Podali dokonce na policii trestní oznámení. Boj o místo, kde žijí mnoho let, rozhodně nevzdávají.

Václav Tměj v Makově vyrůstal. Vzpomíná, že ve vesnici je vepřín od sedmdesátých let, ale nikdy tak odporně nepáchl. Kdy nastal zlom? „Změna přišla, když vedení Druporku změnilo ustájení. Dříve bylo suché a nyní je v části provozu mokré, což znamená, že zvířata stojí na roštech. Uvnitř vepřína takový puch není, protože je odvětraný. Jenže všechno jde ven. Ten mrtvolný odporný zápach doslova teče po kopci dolů. Je to cítit téměř v celé vesnici. Nemůžeme větrat, sedět venku a navíc zápach se dostane do domu i přes zavřená okna. To je strašné. Člověka to zatahuje, dáví,“ říká Václav Tměj. S manželkou Hanou dokonce vedou speciální záznamy. „Červená kolečka znamenají, kdy se nedá ani větrat. Modrá, kdy můžeme aspoň na chvíli otevřít okna,“ vysvětluje Hana Tmějová. A těch červených bodů je ve velkých arších, vedených den po dni, většina. Jejich děti trpí na časté rýmy a bolesti hlavy. „Synovi navíc často teče krev z nosu a pociťujeme na sobě únavu. V bytě pozorujeme plísně, nemůžeme větrat a špatně se nám dýchá,“ řekla Hana Tmějová. Děti z Makova mají podle lékařky Jitky Švábové opravdu problémy, jsou hodně alergické. „Těžko lze dokázat, že jsou děti nemocné kvůli zápachu z vepřína. Ale je pravda, že makovské děti jsou více nemocné. Zpravidla se jedná o kašle a poruchy imunity. Zápach z provozu je ostrý, čpavkový,“ potvrdila lékařka Jitka Švábová.

Petice, jednání, jednání...

Nejprve jednali Tmějovi a jejich sousedé přes obec. Poté sami oslovili Pardubický kraj, ministerstvo životního prostředí. Ale odborníci jim doporučili, aby založili občanské sdružení. Sdružení občanů obce Makov nyní čítá dvacet sedm členů. Jde jim jen o jedno. Chtějí ve své vesnici zase normálně žít. Starostka Makova Dana Drahošová přiznává, že v části obce se nepříjemný zápach šíří. I ona se podle svých slov snažila lidem, kteří žijí u vepřína, pomoci. Ale bez výsledku. „Proběhla řada jednání a dokonce došlo na kontrolu České inspekce životního prostředí. Jenže podnik má papírově vše v pořádku. Psala jsem i na ministerstvo životního prostředí, ale ničeho jsme nedosáhli. Vedení Druporku jsem navrhovala, aby postavili komíny, které by zápach odvedly do vyšších vrstev. Na to ale firma nereaguje,“ sdělila starostka Dana Drahošová.

Několik chyb

Kde je ale hlavní problém? Tak velká firma jako je Drupork přece musí vědět, jak postupovat, aby neobtěžovali okolí. S Druporkem komunikovalo také sdružení. Odpověď ale nepřišla. Vedení podniku jednalo s obcí. Zastupitelům ale napsali odpověď, která se nesla se v duchu, že hnůj ve vesnici vždycky smrděl a aby si rozmysleli, zda je lepší bojovat proti zápachu nebo umřít hlady.
Podle občanského sdružení ale podnik udělal několik závažných chyb a porušil tři zákony. „Už v sedmdesátých letech obec žádala, že Drupork musí u svých stájí postavit větrolam. Dodnes tam není ani jeden strom. Navíc zásadní problém vidím v tom, že podnik nemá kolaudační rozhodnutí, pouze kolaudační zápis. Kolaudační rozhodnutí se údajně ztratilo,“ dodal Václav Tměj. A problémů je mnohem více. „Porušili tři zákony. Jednak listinu základních lidských práv a svobod, kde je napsáno, že obydlí člověka ke nedotknutelné. Zdejší domy jsou napadány z provozu Druporku. Dále je to integrovaná prevence. Málokdo dneska ví, co to znamená. V podstatě je to o tom, že do roku 2007 měly být vyřešené staré ekologické zátěže. Podle zákona je důležitá projektovaná kapacita. Ta je v Makově u odchovny 760 prasnic. Sice jich nyní podnik uvádí 732, takže se vejdou do limitu, ale zákon zajímá projektovaná kapacita. A do třetice porušují stavební zákon. Majitel stavby je totiž povinen mít veškerou dokumentaci, včetně kolaudačního rozhodnutí,“ vysvětlil Zdeněk Šmejkal, jednatel občanského sdružení.
Pardubický kraj měl problém v Makově řešit jako starou ekologickou zátěž. „Do jednání určitě vstoupíme. Jako poslanec chci zasáhnout a najít řešení,“ uvedl Václav Neubauer, poslanec a předseda výboru pro životní prostředí a venkov Pardubického kraje.

Vše v pořádku

Případem se dlouhodobě zabývá rovněž ministerstvo životního prostředí. Podle tiskové mluvčí Jarmily Krebsové je hlavní problém v tom, že vinou územního plánování byl objekt vepřína nebo obytné budovy nevhodně umístěné. Vliv špatného provozování nebo nové technologie na kvalitu ovzduší nebyl podle ministerstva potvrzen. „Ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí se stížnostmi obyvatel několikrát zabývaly a hodnotily celý provoz s ohledem na dodržování zákonných norem a předpisů. Česká inspekce životního prostředí udělala na zdroji znečišťování ovzduší několik kontrol. Ta poslední se konala 4. května. Z nich ale vyplývá, že zdroj je provozován v souladu s podmínkami uvedenými v povoleních k provozu, které byly vydány v rámci územního a stavebního řízení. Plní plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. Plnění tohoto plánu je považováno za dodržování emisního limitu podle zákona o ochraně ovzduší,“ vysvětlila Jarmila Krebsová, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí. Dodává, že nezjistili porušení povinností, které vyplývají ze zákona o ochraně ovzduší. Proto nelze konstatovat překročení přípustné míry obtěžování zápachem.

Členové občanského sdružení ale vidí celou věc jinak. „Bydlíme v Makově dvanáct let. Když změnil podnik technologii ustájení, změnila se taky úplně situace ve vesnici. Puch jde ven. To je, jako byste byli u otevřené žumpy. Když se v Makově dělal územní plán, architekt dal polovinu vesnice do ochranného pásma. A tehdy řekl, že zplodiny z vepřína jsou silné, že by se tu ani nemělo žít. Jenže ochranné pásmo nebylo nikdy vyhlášené. Takže provoz dál zamořuje okolí a nikdo s tím nic neudělá,“ uvedl Pavel Polok, soused Tmějových. Členové sdružení poukazují na to, že podle zákona sice podnik nic neporušuje, ale na druhou stranu by dnes už nikdo nemohl v pásmu postavit dům. Paradox.
S provozy má Pavel Polok zkušenosti. Pracoval totiž ve Vertexu ve vývoji. „Ve Francii staví speciální komíny nebo instalují pračky vzduchu. Ale tady se nic neudělá. Přitom technologie na odvětrání existují. Jde o rozptylové komíny, které zápach vyvedou do určité výšky, kde fouká vítr a ten zápach rozptýlí,“ vysvětlil Pavel Polok.

Několikrát sdružení jednalo také s Pardubickým krajem. Naposledy jim hejtman Radko Martínek slíbil, že celou záležitost přešetří. Jenže pomůže jim vůbec? „Krajský úřad podle zákona o ochraně ovzduší nemá žádnou pravomoc, aby jakýmkoliv způsobem zasahoval do technologie chovu hospodářských zvířat. Provozovatel předložil krajskému úřadu pasport stájových objektů, který nahrazuje kolaudační souhlas, v něm jsou stanoveny kapacity jednotlivých stájí,“ sdělil Ivan Hudeček, vedoucí oddělení komunikace kanceláře hejtmana Pardubického kraje. Jenže pasport podle odborníků nelze vydat na komplex několika budov, ale jen na rodinný dům. Podle kraje ale stačí.
Ivan Hudeček dodává, že kontrolu v provozu provedla i Česká plemenářská inspekce a Veterinární správa. „Krajský úřad se domnívá, že možnosti inspekce pro provedení objektivní kontroly dodržování povinností stanovených v příslušných předpisech, jak z hlediska ochrany ovzduší, tak z hlediska dodržování veterinárních předpisů, jsou dostatečné,“ dodal Ivan Hudeček. A navíc připomíná, že provozovatel nemá povinnost stanovovat koncentraci pachových látek.

Ano, smrdí

Jenže Soňa Staňková z České inspekce životního prostředí přiznává, že provoz je zdrojem emisí pachových látek. Podle ní do kejdy přidávají speciální enzymatické přípravky, které zápach omezují. Jenže při naší návštěvě se obcí šířil nesnesitelný puch, který cítíte ještě dvě hodiny poté, co z Makova odjedete.

Existuje tedy vůbec nějaké řešení, nebo budou úřady nadále jen krčit rameny? „Hlavní problém vidím v tom, že v České republice chybí vyhláška pachových limitů. Je několik let neplatná. Emise tak nejsou kontrolovatelné. Celou záležitost by změnila skutečnost, kdyby byla vyhláška obnovena,“ dodala starostka Dana Drahošová. Jenže to není v moci obce, ani Pardubického kraje.

Složitá situace dovedla členy občanského sdružení až k ombudsmanovi. Zástupce se dokonce přijel do Makova podívat. „Nejprve musíme shromáždit podklady a vyjádření úřadů, které jsou záležitostí dotčeny. Pak bude možné zjistit, jestli ze strany orgánu státní správy dochází k porušování zákona, předpisu, principů dobré správy nebo zda je některý úřad v rámci svých kompetencí nečinný. Šetření je ale teprve na začátku, proto nemohu sdělit žádné závěry,“ informovala Iva Hrazdílková z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Normální život

Někteří lidé dokonce uvažovali, že se z Makova odstěhují, i když tu mají dům a pozemky. „Nedá se tady žít. Ale na druhou stranu domy tady byly dříve než Drupork. A pak nikdo dům nekoupí, je to jako záplavová oblast. Farma musí problémy řešit. Chceme tady normálně žít,“ uzavřel Václav Tměj. Členové občanského sdružení doufají, že jim pomůže nový ministr životního prostředí Pavel Drobil. Právě jemu minulý týden odeslali stížnost na výkon státní správy Krajského úřadu Pardubického kraje. S nadějí se rovněž dívají ke komunálním volbám.