Tělo zpopelnili

„Vadí mi to, že Ústav soudního lékařství vydal tělo mého otce nějaké pohřební službě, přitom mě se nikdo na nic neptal,“uvedl Mikeš. Podle něj si jeho otec přál, aby byl zpopelněn a dán do rodinné hrobky. „To mi ale neumožnili,“ tvrdil Petr  Mikeš.

Tělo Mikešova otce našli lidé 30. října 2009 v Hradci Králové, následovala pitva, která určila, že nezemřel násilnou smrtí. Mikeš, který byl v této době v příbramské věznici, se o smrti otce dozvěděl 5. listopadu 2009.

„Pracovnice sociálního odboru radnice mi řekla, že s tělem zatím nemohu nakládat, dokud Okresní státní zastupitelství v Hradci Králové nevydá souhlas s pohřbením těla,“ řekl Mikeš.

Ostatky odvezla pohřební služba z hradecké nemocnice a 11. prosince 2009 jej zpopelnila. „Přitom mně až 19. ledna 2010 přišlo, že s tělem mohu nakládat. Otce pohřbili bez mého souhlasu,“ řekl Mikeš, který podle svých slov dosud neví, kde je otcův popel.

Pochybilo město?

Podle soudkyně postupoval Ústav soudního lékařství, který patří pod vedení hradecké fakultní nemocnice, v souladu se všemi předpisy. „Není jeho povinnost pátrat po příbuzných. Navíc také nemusí ostatky schraňovat delší dobu,“ uvedla k rozsudku Věra Adámková s tím, že jistou vinu nese v celém případu sám Mikeš, který svým sousedům neřekl, že již u otce nebydlí. „Proto ho nemohl nikdo z úřadu dostihnout a sdělit mu, jaká je situace kolem těla jeho otce.“
Soudkyně Adámková připustila, že kdyby směřoval Mikeš svoji žalobu proti Magistrátu města Hradce Králové, byla by velká pravděpodobnost, že uspěje. Důvodem je fakt, že o zpopelnění svého otce se Mikeš  dozvěděl  s více než měsíčním zpožděním. „O pohřbech má totiž informovat právě úřad a ne nemocnice,“ uvedla soudkyně Adámková. Dodala, že by však uspěl jen co se týče omluvy. „Jím požadovaná částka je přemrštěná. Taková suma se přisuzuje při daleko závažnějších případech,“ poznamenala  předsedkyně soudu.

Petr Mikeš chce dál za omluvu bojovat. „Vzdát se? To se nestane,“ řekl po rozsudku.

PETR VAŇOUS, ČTK