Miroslav Horníček nebyl obsazen do role Indiána v Prodané nevěstě

Také text je pro sólisty někdy dost zrádný a různých přebreptů bylo v historii spoustu. Od Krušinova „Kde jste nechal syna a míchu jeho“ (namísto „Míchu a syna jeho“) přes „státní statek“ (namísto „krásný statek“), Jeníkova „dovol, bych to vyložil“ (namísto „bych ti vyložil“) až k závěrečnému Vaškovu „nebojte se, já nejsem Vašek, ale medvěd“ (namísto „nejsem medvěd, ale Vašek“).

Peripetie s Prodankou vylíčil kdysi i činoherec Miroslav Horníček, který byl pár let v angažmá Národního divadla, kde vytvořil řadu prý „zapomenutelných“ rolí.

V roce 1955 operní režisér chtěl využít jeho svérázné komiky a obsadil ho jako Indiána do Prodané nevěsty. Jedná se tam jen o pár vět, ovšem zpívaných a toho se Horníček bál. Zašel za dirigentem Krombholcem, o němž bylo známo, že pokud někomu při své noblese roli vezme, bude mít dotyčný pocit, že je to spíš pro nadbytek geniality než cokoliv jiného. Vyzval jej tedy, aby to zkusil, dal mu na klavír nástup a Horníček spustil: „Pane principál, pane principál, stalo se velké neštěstí...“ Dirigent to zastavil a řekl, že je to výborné, zejména ve výrazu, ale že Indián je bas a on je tenor. Že to prostě nevyzpívá. Herec mu s úklonou poděkoval, že o to mu šlo a že to dělat nechtěl. Na chodbě pak potkal renomovaného představitele Jeníka, Ivo Žídka, který se jej se smíchem ptal, zda ho Krombholc vyhodil. Horníček říká: „Indián je bas a já jsem tenor. Žídek nato: „No dobře, ale vyhodil vás!“ Odpověď zněla: „Nevyhodil, jen přeobsadil. Indiána mi vzal a dal mi Jeníka.“ Miroslav Horníček vše při svém vyprávění uzavřel slovy: „Nejsem si zcela jist, ale myslím, že mužnou tváří Ivo Žídka proběhlo v té chvíli vteřinové zachvění.“

ZDENĚK VANDAS