I na speciálním webu, seznamujícím s novinkami v sociální reformě (socialnireforma.mpsv.cz), se sice jasně píše, že pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetržitě déle než dva měsíce, se od 1. ledna 2012 zavádí nabídka veřejné služby v rozsahu až dvaceti hodin týdně a uchazeč ji bez vážných důvodů nesmí odmítnout, jinak bude z evidence vyřazen, jenže bližší informace chybí. Deník je ale ověřil a jak jsme zjistili, obavy jsou neopodstatněné.

Říkejme jí třeba paní Marcela. Žena v letech, celý život pracující ve zdravotnictví, v současnosti ne vlastní vinou bez práce.

Měla velký strach z toho, že když bude na úřadu práce a do dvou měsíců nebude zaměstnaná, bude muset s lopatou do ulic. Starostka její obce ji uklidňovala, že to není pravda, že to jsou dezinformace.

Měla a neměla pravdu.

Paní Marcela, stejně jako většina ostatních v obdobné pozici, se totiž veřejné služby bát skutečně nemusí. Paniku mezi veřejností vyvolal zákon, který o pouze dvouměsíčním „hájení“ skutečně mluví. Slouží však jen jako strašák pro notorické „nemakačenky“.

„Ty dva měsíce mi přijdou strašně málo. Vezměte si někoho staršího, kdo už není tak snadno zaměstnatelný a přitom má kvalifikaci a nechce jít hned na kasu, ale chce si něco najít. A to se přece nemusí povést hned. A má smysl někoho takového hnát na ulici? Stát se může v dnešní době cokoliv a já se toho taky bojím. Člověk pak radši vezme cokoliv, a to není dobře,“ vyjádřil se s obavami dvaatřicetiletý Martin z Trutnova.

Paniku uklidňují úřady práce. „Dvouměsíční lhůta slouží jen jako bič na notorické flákače, kteří jsou rok nezaměstnaní, pak nastoupí na měsíc někam do práce a vrací se nám hned do evidence. Na veřejnou službu budou posíláni skutečně dlouhodobě nezaměstnaní, ostatní lidé se nemají čeho bát,“ řekl ředitel pardubického krajského úřadu práce Petr Klimpl.

„Neodmítnutelná“ veřejná služba, nabízená úřadem práce, má tedy jasnou cílovou skupinu.

„Na veřejnou službu budou primárně a přednostně umísťování uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce vedeni nepřetržitě déle než jeden rok, dále uchazeči, kteří byli v posledním tříletém období vedeni v evidenci v součtu déle než rok a pak lidé, u nichž existuje důvodné podezření na výkon nelegální práce či účelovou evidenci,“ dodal ředitel Klimpl.

Rozhodně to tedy v praxi nebude tak, že po dvou měsících v evidenci úřadu práce dostane nezaměstnaný automaticky nabídku na veřejnou službu. Ta má totiž motivovat především lidi, kteří už přišli o pracovní návyky, nebo to u nich hrozí tedy skutečně dlouhodobě nezaměstnané.

Při výběru vhodných uchazečů se má postupovat individuálně, i s ohledem na zdraví, kvalifikaci či dojíždění. Využití veřejné služby má být podle úředníků „účelné a má přispět k zvýšení uplatnitelnosti uchazeče na trhu práce“.

„Vedle obcí a měst, se kterými jsme spolupracovali doposud, se nyní snažíme o rozšíření veřejné služby i do dalších měst,“ uvedl ředitel hradecké krajské pobočky úřadu práce Martin Horák.

Veřejná služba zdaleka neznamená pouze zametání chodníku, jak je mnohdy vnímáno. Patří sem celá řada dalších činností, počínaje pomocí v obecní knihovně, řízením dopravy na přechodu pro chodce před školami až po pomoc při pořádání kulturních akcí v obci. Vypomáhat nezaměstnaní už brzy možná budou u městské policie v Pardubicích a Chrudimi.

Komu hrozí veřejná služba

• uchazečům, kteří jsou v evidenci úřadu práce vedeni nepřetržitě déle než jeden rok; přednostně budou na veřejnou službu zařazováni ti, kteří jsou v hmotné nouzi, poté ti, kteří v ní nejsou

• uchazečům, kteří byli v posledním tříletém období vedeni v evidenci ÚP v součtu déle než rok

• uchazečům, u nichž existuje důvodné podezření na výkon nelegální práce či účelovou evidenci

Odmítnutí práce = konec podpory

Na nově reformovanou veřejnou službu by letos mělo jít podle plánů ministerstva až 50 000 nezaměstnaných. Nyní jich je jen asi 16 tisíc.

Organizování veřejné služby bylo od ledna převedeno z měst a obcí na krajské úřady práce. Navíc se rozšířil okruh lidí, kterých se týká. Až doposud byla nabízena především osobám v hmotné nouzi. Za její výkon jim sice nenáležela odměna, ale bylo to zohledňováno při poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Měla vliv také na výši příspěvku na živobytí u lidí, kteří ho pobírají déle než šest měsíců. Například u nich nedocházelo po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí k poklesu na existenční minimum.

Nyní ovšem může úřad práce posílat na veřejnou službu lidi, kteří jsou v jeho evidenci déle než dva měsíce. Její rozsah bude až 20 hodin týdně. Až metodický pokyn ministerstva po vzniklé panice upřesnil, že se to má týkat dlouhodobě nebo často nezaměstnaných, nikoliv těch, kteří přišli o práci krátkodobě či poprvé.

Pokud nezaměstnaní nabídku veřejné služby bez vážných důvodů odmítnou, budou nejméně na šest měsíců vyřazeni z evidence. A přijdou nejen o podporu, ale i o dávky v hmotné nouzi a budou za sebe muset platit zdravotní pojištění. Nárok na zařazení do evidence by neměl mít ani ten, kdo bez vážnějšího důvodu odejde z místa, které mu úřad práce zprostředkoval.

ČSSD však povinnost nezaměstnaných přijmout veřejnou službu napadla u Ústavního soudu. Podle sociálních demokratů je zákon v rozporu jak se základním právem občanů na přiměřené hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, tak s právem na pomoc v hmotné nouzi. (čtk, red)

Černý nebo bílý, je to o člověku, říká starosta

Nový Bydžov/Prachovice - Zkušenosti s nezaměstnanými, které si radnice berou na pomocné či úklidové práce v ulicích, jsou všelijaké. V každém případě však popírají zaryté klišé, že čím „tmavší“ původ, tak tím větší problémy.

Své by mohl vyprávět starosta Nového Bydžova Pavel Louda, který má s institutem veřejné služby i s veřejně prospěšnými pracemi bohaté zkušenosti. Město bylo vloni zmítáno rasovými vášněmi.

„Měli jsme tu vždy kolem třiceti až padesáti lidí, bylo to kvůli jejich velké fluktuaci velmi proměnlivé. Jedni si práce považují, druzí se jí vyhýbají, jak jen můžou, a na barvě pleti v tomto směru nezáleží. Museli jsme kvůli tomu zpřísnit podmínky a zajistit někoho, kdo by na pracovníky dohlížel. Je to prostě o lidech, a ruku v ruce s tím o osobním přístupu k těmto lidem,“ říká Louda.

Na veřejnou službu i veřejně prospěšné práce jsou v Bydžově najímáni jak Romové, tak „bílí“, poměr je zhruba půl na půl. Přes řadu starostí, nutným dohledem a souvisejících vícenákladů je bydžovská radnice přesto s veřejnou službou i veřejně prospěšnými pracemi spokojená. „Prodělečné to rozhodně není,“ říká Louda. Zatím ale podle něj veřejná služba nefunguje tak dobře, jako veřejně prospěšné práce, jež vlastně představují normální, placený džob.

„U veřejné služby, která není kvůli absenci mzdy tak motivující, je menší efektivita. ale uvidíme. Máme novou dohodu s úřadem práce, oslovili jsme technické služby a neziskové organizace ve městě, aby vytipovaly činnosti, které by mohli nezaměstnaní dělat,“ dodal starosta.

Hned sedm nezaměstnaných bude nově odklízet sníh také v Prachovicích na Chrudimsku. Včera se na tom dohodlo s úřadem práce vedení obce, postižené vysokou nezaměstnaností.

„Vloni jsme takto zaměstnávali jednu paní a zkušenosti s ní byly velmi dobré, bylo to naprosto bez problémů. Zaplatíme jim pojištění a naši, obecní pracovníci, budou mít na svou kvalifikovanější práci víc času. Práce tu máme pořád víc než dost,“ říká starostka Bohuslava Čepová.

V zápřahu však podle ní nebude všech sedm lidí, budou se střídat po dvou. Vedle aktuálního úklidu sněhu je čeká všeobecný úklid obce, sběr odpadků či hrabání trávy. „Nevýhodné to pro nás určitě nebude,“ dodala starostka. (kim)