Ekonomická školička Deníku - 12. díl

Řada věcí, které člověk vyrábí, cestuje za svými zákazníky do vzdálených míst světa. Karavany kupců dopravující exotické koření, umělecké předměty nebo kožešiny křižovaly různé části světa již ve starověku. Tehdy se obchodovalo s několika málo druhy zboží. Dnes jsou jich tisíce a statisíce.

Proč by si měli lidé v Číně nebo Indii kupovat zrovna zboží vyrobené v České republice? K úspěchu má vyváženým výrobkům pomáhat právě proexportní politika. Proto cesty představitelů státu, například prezidenta nebo předsedy vlády, často doprovázejí zástupci firem.
Je to podobné, jako když školák potřebuje přestoupit na jinou školu. Také nemůže jen tak přijít a sednout si do lavice. Nejdříve s ním musí jít rodiče do nové školy, kde ho představí paní učitelce nebo ředitelce. Řeknou jí, v čem je dobrý, že mu jde výborně matematika, kreslení a že nezlobí a ve škole se na něj mohou spolehnout. Jinými slovy, snaží se vyzdvihnout všechny dobré důvody, proč by škola měla nového žáka přijmout.

Podobné je to s hlavní náplní proexportní politiky. Ta představuje v zahraničí tuzemské firmy a podnikatele, které tam ještě neznají, a snaží se upozornit na všechny přednosti, které mají a které mohou nabídnout. Kromě toho se proexportní politika snaží odstranit také všechny bariéry, které by na cestě našeho zboží do ciziny mohly překážet. Podpory vývozu (proexportní politika) představují řadu nástrojů, jimiž se stát snaží podnítit domácí výrobce k účasti v zahraničním obchodě.

Tyto podpory mají různou podobu, například:
- vývozní prémie,
- celní restituce,
- osvobození od vnitřních daní,
- státní záruky na úvěr,
- vládní vývozní úvěry,
- státní záruky za instituce poskytující záruky a pojištění exportních úvěrů,
- státní příspěvky na modernizaci exportních odvětví .

(red)