Na zimním stadionu v Litomyšli jim končí týdenní pobyt, během něhož pracovali na zlepšení dovedností pod vedením nejlepších českých trenérů. Třetí ročník Campu hokejbalových nadějí, jak se projekt hokejbalového svazu oficiálně nazývá, se konal v době, kdy je český hokejbal na vrcholu po zisku titulu mistrů světa dospělých a mistrů Evropy do 18 let.

Tři hodiny denně

Hlavním metodikem kempu je trenér extraligového týmu z Plzně a úspěšné reprezentace U18 ROSTISLAV KURFÜRST. O co zde spolu se svými kolegy především usiloval? „Kemp by měl pomoci hráčům, kteří se sem přihlásili, k rozvoji herních činností jednotlivce a jeho pohybovým schopnostem. Byli tady hráči různých kategorií, kteří mají jedno společné – baví je hokejbal, chtějí se zlepšovat. Právě proto přijeli na kemp, kde se o ně starali trenéři reprezentací do 14, 16 a 18 let, šéf TMK pan Kadaně a mistr světa Petr Šulan, tedy skutečně erudovaní lidé, kteří hokejbalu rozumějí.“

Do Litomyšle přijelo celkem 48 hokejbalistů ze všech koutů republiky od severní Moravy po jižní Čechy, z toho je 40 hráčů a 8 gólmanů. Speciálně jim se věnoval brankář letošních mistrů světa Petr Šulan. „Čtyři desítky hráčů byly rozděleny do dvou skupin podle věku. Trénovaly dopoledne i odpoledne převážně na hřišti, mají však i hodiny venku pro rozvoj pohybových schopností, obratnosti a odrazové síly. Za den mají celkem tři tréninkové jednotky,“ popisuje trenér Kurfürst náplň kempu.

Poté, co se mladí hokejbalisté rozjedou zpátky do svých domovů, bude záležet jen na nich, jestli si to, co se do nich během týdne snažili trenéři „natlouci“, přenesou do svých klubů. „Nějaké spojení mezi kluby a tímto kempem není. My bychom ale byli samozřejmě rádi, kdyby kluci v oddílech sami řekli, že zde něco takového proběhlo a že by takovou náplň bylo dobré zařadit do přípravy.“

Všichni zkušení trenéři se v Litomyšli zaměřují hlavně na nedostatky hráčů a jejich odstraňování. Rostislav Kurfürst vidí, kolik práce na bezmála padesátku zúčastněných hokejbalistů ještě čeká. „Ti kluci mají obrovské rezervy v pozornosti, přístupu i ve vlastní hře. Musí na sobě ještě hodně pracovat. Oni to vědí, my jim to říkáme. Pokud je co chválit, tak chválíme, záleží jenom na nich, jak se k tomu postaví.“

Absolutní spokojenost panuje s podmínkami, jaké jsou v Litomyšli připraveny. „Máme plochu, která je nám k dispozici celý den, jak potřebujeme. Je tu krásné ubytovaní, stravování, venkovní hřiště, super vyžití,“ chválí trenér.

Rostislav Kurfürst byl letos u jednoho z největších úspěchů tuzemského hokejbalu. Jím vedený kolektiv osmnáctiletých hráčů vybojoval titul mistrů Evropy. „Osmnáctka mi udělala obrovskou radost. Nejen tím, že jsme získali zlato a dvakrát přehráli v prestižních zápasech slovenské soupeře, ale také proto, že v družstvu byla spousta talentovaných kluků, jež na sobě chtějí pracovat a zlepšovat se.“

Dát sportu něco víc

Vedoucím campu talentované mládeže je JOSEF KADANĚ, místopředseda domácího svazu a šéf trenérsko – metodické komise. I on vidí důvody pro uspořádání takové akce především v pomoci nastupující generaci hokejbalistů. „Chtěli jsme pracovat systematicky s mladými hráči do 15 let, tak aby o nich měli reprezentační trenéři přehled a abychom dali prostor i celé řadě dalších hráčů, kteří se třeba nedostanou až na soustředění reprezentací. Náš kemp není zaměřen na to, aby z toho byl nějaký finanční profit. Naopak, svaz jej podporuje, aby to pro kluky bylo opravdu přínosné, aby se něco pozitivního naučili a strávili příjemný týden.“

I když podle Josefa Kadaněho neexistuje přímá úměra v tom smyslu, že by každý hráč, jenž projde litomyšlským kempem, byl automaticky špičkovým hráčem, je počet hráčů, kteří se poté uplatní v reprezentačních výběrech, dost vysoký. „Je to prázdninový kontakt se sportem. Oni mu dávají něco navíc, my něco nabízíme,“ dodal předseda TMK.

Proč se hokejbalisté setkávají v Litomyšli? „Měl jsem vizi, aby se kemp konal uprostřed republiky, kam by to všichni měli relativně blízko. První ročník byl v Lanškrouně, kde jsme našli velmi slušné zázemí. Dostali jsme ale loni tip na Litomyšl a zdejší prostředí je pro nás vynikající. Proto jsme se vrátili i letos a pokud budeme v tomto projektu nadále pokračovat, není důvod měnit místo. Jsme tady maximálně spokojeni,“ sdělil Kadaně.

Hokejbal se, stejně jako každý sport, potýká s nedostatkem mládeže. „Doba je trochu jiná, náš sport určitě není ten nejpopulárnější a má to ještě těžší. Naříkají všichni, že dětí je obecně málo, mají jiné zájmy, to je všechno asi pravda. Nicméně chuť dělat sport z dětí snad nevyprchala, jenom je potřeba si k nim najít cestu.“

Hokejbalu může v rozšíření základny pomoci zlatý domácí šampionát mužů v Plzni. Ví to i Josef Kadaně. „To je nepochybné, ovšem na druhou stranu by bylo chybou si myslet, že budeme někde sedět a děti za námi budou samy chodit. Tak to není. Jsem přesvědčen, že mistrovství světa nám výrazně pomohlo v tom ohledu, abychom lidem v republice tento sport představili. Je to zásluha především našeho nároďáku a toho, že získal zlaté medaile. To, že měl takové výsledky a sledovanost zápasů byla vyšší a vyšší, udělalo hrozně moc. Určitě to tedy pomůže, ale je to pouze na nás, jak budeme schopni tohoto úspěchu využít.“