Dovoluji si tímto poděkovat kolektivu Městské knihovny ve Svitavách za vzorné jednání s návštěvníky, a také za to, že prostřednictvím knih máme možnost sledovat myšlenky velkých lidí. Tím rezonuje tato interesující věda. A co víc! Tleskám i za rozmanité akce. Ta, která nedala mi spát, konala se 10. března, roku 2014, s názvem – Veřejné čtení vlastní tvorby.

Protože stvořila jsem si svůj svět, v němž kumulují se příběhy jako na výrobním pásu, moje fantazie, jež je bez hranic, nápady a tvořivost patří do jídelníčku  mého života.

Jak radostná je následná prezentace. Nemohla jsem tedy jinak, než účastnit se tohoto setkání s kamarádskou atmosférou s nadšenci, pro něž psaní textů je jistá hřejivost.

Mikoláš Trkal jemně provokoval se svojí líbivou sbírkou erotických básní, paní spisovatelka Alenka Vorlíčková zabodovala pohádkami, v kterých hlavní roli hrála zvířátka. Také děti byly obdivuhodné – Terezka Motyčková, Amálka Vorlíčková a Adámek Brázda. V jejich podání zazněly roztomilé verše, nechyběla ani píseň jako přídavek.

A já nejraději dotýkám se témat, která zaměstnávají moji duši – láska, mezilidské vztahy, tajemno. Tentokrát jsem vystoupila s mojí autorskou meditační úvahou – Laskavost, neboť základní kámen člověčenství je dobro. Jeho absencí stávají se z mnohých psychopati, jež chtějí dělat zlo, a psychotici, kteří musí dělat zlo. Dovolím si nadnést, že právě 21. století vyznačuje se  chaotičností a nelogičností díky tomu, že pravé priority lidí jsou alternovány lacinými zábavami, degradující mozkové buňky.

Mám velké přání, aby lidé méně byli okouzleni bulvárem, kde redaktoři „pisálci" jsou  šelmy lačné  po kořisti i za cenu svého nejapného chování.

Naučme se raději vážit si hodnotných knih, a vracet se k nim jako do míst, jež milujeme. Jen tak svět zazáří moudrostí a chloubou.

NAĎA MAŠKOVÁ