Vánoční svátky vrcholí vždy na Tři krále

Hlavním významem je všeobecnost Ježíšova poslání, které překračuje hranice židovského národa, které maže umělé škatulky lidí: „Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou“ (Bible, 1. list Soluňským). Druhé téma, je vztah k astrologii. Modelovat svůj život podle hvězd je s křesťanstvím neslučitelné. Vyjadřuje se dokonce slovem „otroctví“. Židé byli obklopeni prastarými kulty zabývajícími se astrologií, jako třeba Babylónie. Vůči těmto praktikám se museli se svým striktním monoteismem vymezit. I hvězdy totiž stvořil Hospodin a jejich účel je pouhé počítání času a orientační body. Nejsou bohy a nemají vliv na lidský osud. Stejně tak i křesťané: „Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí. Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.“ (Bible, 1. list Soluňským). Příchod mudrců do Betléma na popud nebeských úkazů je tedy manifestací Boží moci nad vesmírnými tělesy, která byla zbožšťována, neboť vrcholem je „pokleknutí“ mudrců před Ježíšem, Pánem a Bohočlověkem. A jestli se mudrci vracejí do své země „jinou cestou“, pak to může znamenat, že už ne vedeni hvězdami a slepou osudovostí.

PETR ŠABAKA, vojenský kaplan z Moravské Třebové