Slovo kaplana: Hlad duše zaženu knihami

Vždyť jako je jídlo potravou těla, tak knihy jsou potravou duše. Knihy – dobré knihy – jsou formulovaným svědectvím autora o svém vnitřním světě, stávají se pozváním na stezky tohoto podivného koutu naší planety.

Je jedno, jakou knihu jsem měl v rukou, ale nadchla mne. Ptám se: Kde se ve vás, pane, bere takové bohatství? Kde vás mohu potkat, ne abych vás poplácal po rameni, ale abych s vámi sdílel vaše pohledy, vaše zkušenosti, vaše myšlenky.
Nalezl jsem odpovědi na mnoho otázek, které jsem formuloval intuitivně a velice neuměle. Vy jste je popsal naprosto zřetelně a trefně. Jsou mezi námi rozdíly, ale jinakost je jenom pozváním k dialogu.

Již několik let (kdyby mi nebylo jen třicet, napsal bych, že již mnoho let) přemýšlím, jak se člověk stává moudrým, jak začal svou životní dráhu, jakou metodologii zvolil, čím se musel prokousat, kdo mu stál vzorem, jak uspořádal svůj čas, síly, jak třídil své myšlenky na balast, haraburdí, bulvár a na opravdové perly stojící za zapamatování.
O svůj výkřik radosti a nadšení z četby knih se chci nyní rozdělit. Chtěl bych nás všechny pozvat, abychom využili „dlouhých zimních večerů“ i ke čtení nějaké dobře zvolené knihy.

PETR ŠABAKA, vojenský kaplan z Moravské Třebové