Více jak dva roky vycházel na stránkách Svitavského deníku seriál, který byl zaměřen na literáty, kteří se na Svitavsku narodili, studovali, pobývali nebo zde působili, na literární tvorbu spjatou se Svitavskem, na místa a osoby regionu zobrazené v dílech literátů, na pověsti, ale i na pomníky či sochy spisovatelů.

Autor literárních toulek Milan Báča po Svitavsku připravuje nové, rozšířené vydání stejnojmenné knihy, z které vybíráme na závěr našeho seriálu několik zajímavostí.

Autorem jednoho z prvních dochovaných českých cestopisů je litomyšlský měšťan a člen jednoty bratrské Martin Kabátník (okolo roku 1428 – 1503). Byl jedním ze čtyř českých bratrů, které jednota vypravila roku 1491 na Blízký východ a do Egypta. Jeho vyprávění vyšlo v Litomyšli roku 1539 s titulem Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta Martina Kabátníka z Litomyšle a na té cestě sepsání rozličných zemí, krajin, měst a způsobův jich i také obyčejův lidí vnově vytištěná.

Karel Čapek

V Budislavi byl již před druhou světovou válkou postaven pro české spisovatele Dům PEN klubu a velkou zásluhu na jeho vybudování měl Karel Čapek. V minulosti zde pobývali, svá díla tvořili a také odpočívali literáti zvučných jmen, jako byli Anna Marie Tilschová, František Langer, Arne Novák, Edmond Konrád, Fráňa Šrámek, Vilém Závada, Josef Kainar, Bohumil Říha, Jaromír Tomeček, Eduard Petiška, Václav Běhounek, Václav Erben, Josef Nesvadba, Zdeněk Pluhař, Václav Dušek, Jiří Žáček, Ivan Klíma, Jiří Dědeček a mnozí další.

Do Pusté Rybné často přijížděl spisovatel, autor románů Kladivo na čarodějnice, Táborská republika, Veliké teatrum, Železná koruna, Život alchymistův Václav Kaplický (1895 – 1982). Činil tak proto, že v Pusté Rybné sbíral podklady pro román Rekruti, který zachycuje události kolem vzpoury v okolí Pusté Rybné v letech 1796 – 1797 v čele s tamním rodákem Janem Makovským. Několikrát byl do obce později pozván na setkání s občany, se čtenáři.

Evangelický farář z Telecího a autor oblíbených modliteb zvaných Karafiátky Václav Karafiát (1794 – 1874), byl strýcem spisovatele a autora Broučků Jana Karafiáta (1846 – 1929). Jan Karafiát svého strýce z rodného Jimramova navštěvoval, podle vlastních vzpomínek absolvoval cestu občas i v noci, kdy mu na cestu svítily světlušky.
Pedagog, filozof a spisovatel Jan Amos Komenský (1592 – 1670) navštěvoval blízké příbuzné v Moravské Třebové. Sestra jeho první ženy se totiž vdala za Jiřího Klotzmana z Moravské Třebové, synovec paní Komenské Burian Klotzman byl ve městě zlatníkem.

Do Moravské Třebové přijížděl také spisovatel Arnošt Lustig (1926 – 2011). To proto, že jeho matka Terezie Löwyová pocházela z Moravské Třebové (Cihlářova ulice 21). Rodina Lustigových sem před druhou světovou válkou jezdívala. Arnošt Lustig zde byl naposledy v roce 2009.

Jedna z nejrozporuplnějších osobností naší kultury, litomyšlský rodák Zdeněk Nejedlý (1878 – 1962) se narodil v dnes již neexistujícím domě č. 172 na současném Šantově náměstí. Do matriky narozených bylo tehdy zapsáno jméno Zdenek, v kontrolní matrice je však uvedeno Zděnek, „slavný" historik, estetik, muzikolog a politik však po celý život používal jméno Zdeněk.

Jan Neruda

V roce 1860 působil básník, spisovatel a novinář Jan Neruda (1834 – 1891) v litomyšlské tiskárně A. Augusty jako redaktor II. ročníku společenského časopisu Obrazy života. V té době byl zamilován do Anny Holinové, ale v Litomyšli byl středem pozornosti dívek, ostatně jedna z nich, jakási Marie S., byla důvodem častých žárlivých scén Anny.

Na litomyšlském hřbitově jsou pohřbeny děti některých významných spisovatelů. Hrobeček tam má např. dcerka Aloise Jiráska Mařenka (zemřela v Litomyšli ve věku čtyř let na černé neštovice) nebo dcery Terézy Novákové: Marie (Maryčka), která zemřela v Litomyšli ve čtrnácti letech, a Ludmila (Lila), která zesnula v Proseči v devatenácti letech.

Básník Jiří Orten (1919 – 1841) po vyloučení z konzervatoře (z rasových důvodů) v roce 1939 pobýval v roce 1940 krátce v Březinách u Poličky. Březinám a okolí věnoval básně Hlučál, Krajiny a Krákání.

Svitavská knihovna a čítárna, kterou nechal postavit Valentin Oswald Ottendorfer (1826 – 1900), disponovala až třiadvaceti tisíci svazky a byla ve své době největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě.

Spisovatel a scénárista Ladislav Pecháček, autor knížek Amatéři aneb Jak svět přichází o básníky, Dobří holubi se vracejí nebo scénářů k jednotlivým dílům filmových Básníků, se narodil v roce 1940 v Litomyšli.

Básník, dramatik a spisovatel Jiří Šotola (1924 – 1989) prožil deset let svého dětství v Litomyšli, kde navštěvoval obecnou školu. Z Litomyšle nebo Litomyšlska jsou některé motivy jeho románů Kuře na rožni, Tovaryšstvo Ježíšovo či sbírky Poste restante.

Josef Kajetán Tyl

Spisovatel a dramatik Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856) v letech 1854-1855 v Litomyšli vystupoval jako herec s Zöllnerovou divadelní společností, v roce 1855 vystupoval se stejnou společností i v Poličce. Jednou se na něm při představení v Litomyšli údajně vzňal kabát – jako neznalý kouření si během hraní strčil do kapsy doutník.
Rodiče básníka Jiřího Wolkera (1900 – 1924) usilovali v době, kdy jejich syn onemocněl tuberkulózou, o to, aby se léčil v jevíčském plicním sanatoriu. Po návštěvě Jevíčka však ředitel sanatoria MUDr. Rudolf Lubojacký doporučil Jiřímu Wolkerovi, aby se léčil ve Vysokých Tatrách.

MILAN BÁČA