VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Seriál Svitavského deníku Literární toulky

Jevíčko - Léčil se talentovaný básník Jiří Wolker v Jevíčku?

16.6.2013
SDÍLEJ:

JEDEN z pavilónů jevíčského sanatoria, dnešního Odborného léčebného ústavu Jevíčko. Foto: M. Báča

Neléčil. Přestože jeden z nejtalentovanějších českých básníků Jiří Wolker onemocněl tuberkulózou a v Jevíčku byla věhlasná léčebna pro lidi s touto chorobou, neléčil se zde, ačkoliv i rodina o to usilovala.

Jiří Wolker se narodil 29. března 1900 v Prostějově. Vystudoval gymnázium, poté studoval na přání otce práva na pražské univerzitě. Již jako student se věnoval literatuře, první literární texty mu vyšly během gymnaziálního studia ve studentských časopisech, navštěvoval literární přednášky na filozofické fakultě, stal se členem moravské Literární skupiny a uměleckého sdružení avantgardních umělců Děvětsil, stýkal se k řadou umělců, zejména literátů (K. Biebl, A. M. Píša, S. K. Neumann, V. Nezval, J. Seifert, J. Hora a další).

Vydal básnické sbírky Host do domu, Těžká hodina, básnickou skladbu Svatý kopeček, napsal několik krátkých próz a pohádek, divadelních her. Zemřel ve věku 24 let. To jsou naprosto známá fakta, která dnes zná každý středoškolák, možná i mnohý žák základní školy. A obecně se ví, že byl vážně nemocen.

Podcenění nemoci

Zdraví Jiřího Wolkera nebylo pevné již od dětství. Již v sedmi letech se u něho začaly objevovat časté záněty mandlí a katary průdušek. Jiří byl nadšený skaut, rodiče ho posílali na letní skautské tábory, také proto, aby byl na čerstvém vzduchu. Větší zdravotní problémy se u něho objevily v době vysokoškolských studií v roce 1921. Příznakem byl také dlouho trvající chrapot, únava. Jiří se zpočátku domníval, že je to důsledek studijní únavy, přesto se nechal vyšetřit, profesor Cisler mu oznámil, že má tuberkulózu průdušnice a doporučil mu okamžitě se začít léčit.

Jiří Wolker však onemocnění podcenil, dokonce neřekl nic ani rodičům. A neřekl nikomu nic ani v roce 1922, kdy trávil prázdniny s kamarády u moře v Jugoslávii na ostrově Krk, kde začal krvácet z úst. Když se v dubnu 1923 v Praze v době, kdy se chystal na státnice, dostavila velká únava, noční pocení a kdy se přidala silná chřipka s vysokými horečkami a silným kašlem, prošel důkladnějším vyšetřením, o kterém píše svému příteli A. M. Píšovi: „…Včera jsem byl na rentgenu v Olomouci a nález dopadl velmi vážně: tuberkulóza plicních hrotů a laloku, nervóza žaludku, zánět sedacích nervů (ischias) tedy dost pro tři lidi. Bez odkladu nechat práce a odjet se léčit do sanatoria. …a to nejmíň na čtyři měsíce. Odložit o rok státnici, nestudovat, nečíst, nepsat ó hrůza!…"

Do Jevíčka

Rodiče Jiřího Wolkera měli zájem umístit syna do jevíčského sanatoria. Bylo to sanatorium poměrně blízko Prostějova, navíc to byla léčebna s výbornou pověstí. Začala být budována před první světovou válkou, provizorně byla otevřena v roce 1916 jako Jubilejní zemská léčebna plicní císaře Františka Josefa I. v Jevíčku. Až na konci roku 1918 začala sloužit svému účelu, totiž léčbě žen nemocných tuberkulózou. Velkou zásluhu na vybudování sanatoria měl jeho první ředitel rodák ze slezských Klimkovic, MUDr. Rudolf Lubojacký. Léčebna se stala předním pracovištěm toho druhu nejen u nás, ale v celé Evropě.

Zmiňujeme jevíčského lékaře Rudolfa Lubojackého proto, že to byl právě on, koho vyhledali rodiče Jiřího Wolkera v době, kdy se zdravotní stav jejich syna zhoršoval. Matka Jiřího musela nejdříve získat v Brně povolení k jeho léčení v Jevíčku, neboť sanatorium bylo určené výhradně pro ženy. V květnu 1923 odjel tedy Jiří Wolker vlakem s maminkou do Jevíčka. Po podrobném vyšetření doktor Lubojacký shledal (podle poznámek básníkova otce) „zánět nervů, snad hnisavý proces ve žlázách krčních a zanícené plicní hroty, které prý nejsou povahy tuberkulózní".

Doktor Lubojacký Wolkerovým rozmlouval pobyt v Jevíčku, nařídil pobyt vysoko v horách, doporučil Vysoké Tatry, Tatranskou Lomnici s tím, že by tam měly horečky pominout, že se tam má tři měsíce slunit, ležet, jíst a nepracovat. Podle něj by měl zatím stačit pobyt v penzionu, sanatorium mezi nemocnými nedoporučoval, neboť by to pacienta ještě více deprimovalo. Další tři měsíce se měl pak zdržovat v lesích nedaleko Prostějova. Sami rodiče byli zdravotním stavem syna velmi zasaženi, byli velmi nešťastni. Navíc je čekaly velké finanční výdaje za léčení syna. Poslechli však jevíčskou medicínskou autoritu.

V Tatrách

Od června 1923 pobýval tedy Jiří Wolker, zpočátku i se svou matkou, v Tatranské Poljance. Zdravotní stav Jiřího se začal lepšit, přibral za čtyři měsíce pobytu přes deset kilogramů, což bylo lékaři považováno za úspěch léčby.

Z té doby pochází známá Wolkerova fotografie, na které bylo zřetelné přibrání na váze. Nepotěšil ho však dopis od doktora Lubojackého, který mu psal, že žádost o přeřazení do sanatoria v Jevíčku byla Zemským výborem zamítnuta. Na konci října 1923 plánoval Wolker odcestovat domů, avšak jeho zdravotní stav se vzápětí rázně zhoršil, objevily se znovu vysoké teploty, nervové oslabení až těžké duševní deprese, Jiří dokonce začal sepisovat svou závěť. Po zápalu plic se objevil zánět pohrudnice.

Na konci listopadu za ním přijela matka Zdena Wolkerová. Když se ke všem obtížím Jiřímu přidal ještě tuberkulózní zánět mozkových blan, rozhodla se 30. prosince svého syna převést do Prostějova. Následovala strastiplná cesta domů, 3. ledna 1924 Jiří Wolker zemřel. Je pohřben v Prostějově.

MILAN BÁČA

Autor: Redakce

16.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vysněné dětské postele

Ilustrační foto

Vykrádali stejnou chatu. Z lupu se radovali krátce

Inkasované branky? Dobré na Silvestra

Svitavy /OHLASY/ – Spokojenost? Po druhém kole byla ta výsledková ve Svitavách a částečně i v Moravské Třebové, tyto celky vydolovaly ze svých vystoupení body.

Zlodějka využila otevřených dveří, vloupala se k seniorce

Pardubice - Okradení staré ženy zabránil příchod ošetřovatelky a příjezd policistů.

Nemocnice snižují počet lůžek

Svitavsko, Orlickoústecko – Interní oddělení Svitavské a Orlickoústecké nemocnice, které spadají pod Nemocnici Pardubického kraje, se potýkají s problémy. Podle informovaného zdroje, jehož totožnost redakce zná, muselo interní oddělení ve Svitavách z důvodu nedostatku zdravotnického personálu omezit počet lůžek. Podobně je na tom také interní oddělení Orlickoústecké nemocnice, kde aktuálně zůstalo pouze 30 lůžek.

Hrát doma? Bylo to spíše za trest, body se často stěhovaly

Svitavy /III. TŘÍDA/ – O výhodě domácího prostředí se ve druhém podzimním dějství nejnižší okresní fotbalové soutěže nedalo hovořit. Bylo to spíše prokletí, jediný ze šestice týmů dokázal před očima vlastních příznivců zvítězit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení