Krásné harmoniky zachraňuje taky z popelnic

Tóny harmoniky má většina lidí spojené s posezením v hospůdce. Dnes je to nástroj, který se pomalu vrací na pódia. Ladislav Juránek kouzlo harmoniky objevil zhruba před pětatřiceti lety, když slyšel muzikanta na jedné oslavě. Koupil si první klávesovou harmoniku, ale dnes nedá dopustit na heligonky. „Heligonka je heligonka. Ta má své kouzlo,” říká sběratel Ladislav Juránek.

Opravář

Nejdříve začal na harmoniku hrát, ale dnes už je také opravuje. Patří mezi osm oficiálních opravářů v České republice. „Když se harmonika opravdu dobře opraví, tak musí vydržet minimálně deset let. Takže těch pár lidí, kteří se tím zabývají, opravdu stačí,” vysvětluje Juránek. Jeho sbírka dneska čítá zhruba šedesát harmonik a jsou mezi nimi i opravdové umělecké kousky. Ta nejstarší byla vyrobená ještě před rokem 1900. „Jedná se o nástroj Wilhelm Lubich z Červené Vody. Je na něm ještě nápis ve švabachu. Určitě jde o harmoniku, která pochází z doby před rokem 1900, asi z roku 1890. Přišel jsem k ní naprosto náhodou. Kdosi mi ji donesl rozdělanou v igelitovém pytli. Řekl mi, abych si vybral, co potřebuji. A já jsem ji složil,” vzpomíná Juránek. Nedávno také zrekonstruoval harmoniku starou zhruba devadesát let. Je bílá a byla vyrobená 10. října 1921.

Několik krásných harmonik získal sběratel od lidí, protože oprava by je vyšla příliš draho. „Harmoniky mi lidé nosí, ale také je vykupuji, když někde vidím zajímavou nabídku. Je to ale o tisících korunách, nikoliv o stovkách,” podotýká sběratel.

A hraje na všechny. „To se musí, jinak by mi zplesnivěly,” dodává Ladislav Juránek. Ale ve své sbírce má i relativně mladé kousky, i ty jsou ale vzácné a mají svoji hodnotu. I modrá harmonika, která je stará jenom pět let, má zajímavý příběh. „Jde o harmoniku značky Delicia, která byla vyrobená jen jedna jediná v zemi, a to v Hořovicích jako prototyp na výstavu. Chtěli s ní jezdit a zjišťovat, jestli o ni bude zájem. Jenže firma mezitím zkrachovala a já jsem tu harmoniku získal,” přibližuje Ladislav Juránek. Ale jinak nové harmoniky sběratele a opraváře moc neoslovují. Ty staré totiž podle jeho slov hrají mnohem lépe a mají duši. „Když si starou harmoniku vezmu na kolena a zmáčknu, celá se chvěje. Ty nové ale ne, polovina jí je totiž z překližky, zatímco starší nástroje jsou vyrobené ze dřeva. Vzhledově jsou nové harmoniky krásné, ale staří mistři asi měli větší cit,” tvrdí Juránek.

Jednu takovou krásnou starší „dámu” zachránil před likvidací doslova z popelnice. „Byl u mě jeden muzikant s harmonikou na opravu. A ještě mi řekl, jestli by mohl vyhodit jeden starý křáp. Podíval jsem se potom na ni a celou ji opravil. Odvděčila se mi tím, že krásně hraje a je opravdu nádherná,” vypráví koclířovský harmonikář.

Naštěstí má velký dům, takže pro harmoniky vyčlenil doma dost místa. Jen jeden pokoj je plný kufrů pro tyto pěkné nástroje.

Jak se ladí harmonika?

Ladislav Juránek z Koclířova na harmoniky nejen hraje a opravuje je, ale také je dokáže naladit. „Existuje na to celý postup. Důležitá je příprava. Hlasy se pilují nebo zaškrabávají,” prozrazuje sběratel Juránek. A hrát na harmoniku se prý může naučit skoro každý.