František Renza: Chtěl bych jednou nafotit olympiádu

František Renza již osm let pořizuje fotografie pro festivalové internetové zpravodajství, festivalové noviny a poskytuje fotografický servis novinářům. S jeho snímky se lidé setkávají v nejrůznějším denním tisku. Způsob využití záběrů předurčuje jejich tvorbu. Musejí být živé, zachycovat dění v danou chvíli, vystihnout atmosféru, napětí, emoce, někdy i komičnost situace.

Letos vystavujete své fotografie na festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl. Co to pro vás znamená?

Je to pro mne velká pocta, že mi Smetanova Litomyšl uspořádala výstavu. Myslím, že každý fotograf rád ukazuje svoje fotografie.

Jaké snímky lidé uvidí na výstavě?

Jak napovídá název „Před oponou, za oponou“, jsou tam fotografie ze zákulisí, kam se běžně návštěvník festivalu nedostane, ale i z příprav festivalu. Na většině z vystavených fotografií jsem se pokusil zachytit emoce umělců, dirigentů i diváků.

Jak jste se vůbec k fotografování dostal? Je to koníček od dětství?

Koníček od dětství to určitě není. Fotografuji asi osm let. Začal jsem až na festivalu Smetanova Litomyšl, kde před lety vznikla potřeba publikovat fotografie na internetu hned po skončení představení.

Pamatujete si na svůj úplně první fotoaparát?

Můj první fotoaparát byl digitální 3Mpx Olympus.

Můžete zavzpomínat na své fotografické začátky?

Moje začátky byly plné pokusů a omylů, učil jsem se vše sám. V začátcích mi pomohl internet, knížky a časopisy.

Lidé vás potkávají s fotoaparátem na fotbalu, na svatbách, na akcích ve městě, ale co nejraději fotíte?

Nejraději fotím hory, přírodu a ze sportu především hokej. Bohužel poslední dobou na to nemám moc času.

Při fotografování, a to nejen na festivalu Smetanova Litomyšl, se potkáváte s osobnostmi z kultury i politiky. Koho nebo co byste chtěl fotografovat? Amerického prezidenta, anglickou královnu, papeže?

Jako hokejový fanoušek jsem velice rád, že jsem mohl fotografovat extraligu v Pardubicích a mezinárodní hokejová utkání. Můj sen je fotografovat olympiádu nebo mistrovství světa v hokeji.

Jak jste se dostal k fotografování Smetanovy Litomyšle a co vám tato práce přináší? Jaká je atmosféra festivalu z pohledu fotografa.

Myslím, že jsem již na tuto otázku odpověděl, jak jsem se dostal k fotografování. Musím za to poděkovat řediteli festivalu Janu Piknovi. Mým největším uspokojením je, když se fotky líbí a dostanou se k co nejvíce lidem. Na festivalu bylo pro mne nejzajímavější setkání s Jindřichem Štreitem, což je jeden z našich nejlepších fotografů. Atmosféra festivalu je fantastická, myslím, že za to může spojení krásného zámku s vynikající hudbou, diváci kteří se těší na koncert, nervozita účinkujících před vystoupením a emoce všech zúčastněných po vystoupení.

Jaký je váš sen jako fotografa do budoucna?

Vydat fotografickou knihu.

Výstava fotografií Františka Renzy je k vidění v bývalém zámeckém pivovaru, v centru VIP, a to až do pátého července. Pro hosty VIP je expozice přístupná jednu hodinu před pořady Smetanovy Litomyšle, pro veřejnost na požádání v zámeckém informačním centru.