Při vernisáži si rovněž zazpíval se svitavským sborem Červánek, jehož je členem. Zazněla i píseň Šaškové počmáraní. Výstavu zahájil profesor FAMU Pavel Dias. „Oba jsme začínali studiem u Karla Oty Hrubého na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně,“ uvedl Pavel Dias. Miroslav Sychra pak pokračoval studiem u Jána Šmoka. Zaměřil se na komponované fotografie neživých věcí, kde kladl důraz na kompozici a světlo. Tento způsob tvorby je mu blízký dodnes.

Touha vytvářet obrazy stále zůstává

Dílo fotografa Miroslava Sychry zná každý návštěvník svitavské Fabriky. Cyklus snímků zachycujících řeku Svitavu míjí každý, kdo jde do knihovny. Listy jeho kalendáře každý týden či měsíc obrací mnozí Svitavané i obyvatelé Poličky.

Jaké byly vaše umělecké začátky?

Když jsem byl čtrnácti, patnáctiletý jinoch, tak jsem měl výtvarné sklony. Maloval jsem obrazy olejem na plátno. Některé se ještě zachovaly a nijak zvlášť se za ně nestydím. Když jsem se pak hlásil na uměleckoprůmyslovou školu, tak jsem si dal dvě možnosti: malířství a fotografii. Vyšla mi ta fotografie.

Vaše umělecké fotografie jsou výtvarnými díly.

Touha vytvářet obrazy, které visí na zdi a můžete se na ně dívat a nezprotiví se vám, mi zůstala. I když jsem si prošel různými obdobími fotografování živých lidí na venkově nebo krajiny, nakonec jsem se vrátil k zátiším. To je právě ta věc, která může viset na zdi, má výtvarné hodnoty a mohu ji přetvářet zcela libovolně podle svých představ. A když tak pracuji pětatřicet let, tak už u toho vydržím.

Dá se ale jistě předpokládat, že zpracujete odlišné motivy.

Jaká má zátiší budou mít témata, to je jiná věc. To se mi rodí v hlavě. Každoročně se objevuje nějaký nový nápad. Ale co vím, je, že budu chtít mít další výstavu, na které budou jiné věci, než dnes.

Prezentované snímky Miroslava Sychry nabízí pohled do mizejících továren, do krajiny, či třeba autentické fotografie z divadla Semafor.

Výstava potrvá do devátého května.