Velké hudební festivaly jsou i přes dotace ze strany státu pro českou ekonomiku přínosem. Tvrdí to Asociace hudebních festivalů České republiky na základě analýzy, kterou si nechala zpracovat u deseti hudebních akcí. „Studie zjišťovala ekonomický dopad hudebních akcí na rozpočty obcí, krajů i státu,“ sdělil Jan Pikna z asociace.

Festivaly nejsou spotřebovatelem dotací a charitou, ale skutečnou investicí, protože vracejí zpět peníze, které jsou do nich vloženy. „Jestliže dostávají od ministerstva kultury dotace, jen v daních zaplatí o třicet  milionů korun více, než obdržely,“ uvedl Jan Pikna. Nepřímým efektem je podle něj také  to, že návštěvníci i účastníci festivalů v pořadatelských městech utrácejí peníze, z nichž daně pak skončí ve veřejné správě.

Nová místa

„Festivaly jsou spínače ekonomiky v lokacích, kde se konají,“ řekl nově zvolený prezident asociace Jaromír Boháč, ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Významný je podle něj rovněž přínos pro zaměstnanost a nová pracovní místa.  Navíc festivaly přinášejí do země také peníze návštěvníků ze zahraničí.  Asociace chce s výsledky analýzy argumentovat u zástupců ministerstev, krajů a obcí, aby je přesvědčila, že vynaložená podpora hudebních akcí se ve výsledku i ekonomicky vyplatí.

Analýza vychází z dotazníkového šetření u čtyř festivalů a zpracování účetních výkazů dalších šesti. Státní dotace pro hodnocené akce činily celkem 27,8 milionu korun, naopak díky festivalům získaly centrální rozpočty asi 59,3 milionu korun. Správnost metodiky využité pro zpracování průzkumu potvrdil také  Český  statistický úřad.

Asociace hudebních festivalů České republiky byla před patnácti lety založena v Litomyšli a zahrnuje osmnáct  festivalů. Z nejznámějších jsou mezi nimi Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Janáčkovy Hukvaldy či České doteky hudby. 

(re, čtk)